Amerika

Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky Nezvěstný. Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (Martin Dejdar). Jeho strýc (Jiří Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne.

3. července uplyne 130 let od narození spisovatele Franze Kafky, k jehož výročí film dnes uvádíme.

Zdroj: ČT

Karel Rossman opouští s vynuceným svolením rodičů Prahu a odjíždí do Ameriky. Míří ke svému strýci Jakobovi, multimilionáři, který se vypracoval od nuly svou pílí, houževnatostí a geniálním nápadem. Mladík je fascinován bezvadně fungujícím mechanismem strýcova impéria a ochotně u něj nastupuje do práce. Ovšem setkání s Klárou, tajemnou dcerou bankéře Polludnera a skladatelkou hudby pro bicí nástroje, znamená konec příznivě se rozvíjející kariéry. Karel jen kvůli ní nedostojí svým povinnostem a těžce zklamaný strýc ho nemilosrdně zapudí. Nešťastný mladík rázem sklouzne z prostředí vyšší společnosti do bahna přístavu, kde se seznámí s věčně opilým lodním topičem, s vlídnou a ochotnou servírkou z baru Sahara, Terezou, a ke své smůle s dvojicí gaunerů Robinsonem a Delmarchem…

Kafkovský příběh kafkovského hrdiny je inspirován nedokončeným románem slavného pražského rodáka s názvem Nezvěstný. Kniha, na níž spisovatel pracoval s přestávkami v letech 1912 a 1914, byla poprvé vydána v roce 1927 pod titulem Amerika. Stala se podkladem pro stejnojmennou a úspěšnou dramatizaci v pražské Ypsilonce, a odtud později vedla cesta ke stejnojmennému filmu. Michálkův snímek ale není „přepisem“ původního díla ani divadelního představení. Přebírá jen některé motivy, charaktery a především atmosféru.

[Cinema - karta]

Do Ameriky počátku 20. století přijíždí mladý Čech. Jeho strýc - nejbohatší muž Ameriky - ho přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech tolik vzdálených idylické Evropě mladík neobstojí. Amerika mu nastaví svou druhou tvář: stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti.

Vladimír Michálek s Martinem Dubou se Kafkovou nedokončenou prózou Nezvěstný nechali inspirovat ke svému vlastnímu příběhu. Ústřední zápletka a motivy zůstávají: Karel Rossmann (Martin Dejdar) nachází po příjezdu do Ameriky oporu u svého strýce Jakoba (Jiří Lábus). Ten je však ve filmu magnátem usilujícím o správu nad veškerými zdroji vody na světě, sídlícím uprostřed betonového ztělesnění své nedozírné moci. Výtvarné ztvárnění filmu malířem Jaroslavem Rónou je inspirováno verneovkami Karla Zemana - obrovské utopické scenérie i dětsky prosté modely úmyslně trčí z kůže filmu. Z reálných exteriérů a interiérů zase čiší chlad a rozměr pomíjející lidské měřítko (architektem byl Jindřich Goetz), kontrastní svícení ostře ořezává tváře, vše ostatní splývá se tmou. Důležitou roli hraje i nevšední zvuková stránka filmu podkreslující hrdinovu subjektivitu. Kafkovsky klaustrofobní je především první půle filmu, odehrávající se v paranoidním Jakobově světě. Po rozkmotření se strýcem se filmový Karel Rossmann potlouká mezi lokálem a hausboatem vysloužilého topiče (Jiří Schmitzer) a zvažuje svůj návrat do Evropy tak dlouho, až se dostane do područí maniackeho násilníka Delamarche (Jiří Kaiser). Příběh se po tísnivých peripetiích á la Kafka zaklene happyendem, který mu divák snad i rád odpustí. Michálkova adaptace připomíná panoptikum bizarních postav, je hereckým koncertem povahových excesů a deformací.
(pl)
katalog 1. Festivalu nad řekou

K řadě filmových děl podnícených tvorbou a osobností Franze Kafky přibývá český snímek Amerika. Jeho autoři, debutující režisér Vladimír Michálek a kameraman Martin Duba, se inspirovali Kafkovým nedokončeným románem, vydaným poprvé Maxem Brodem pod názvem Amerika v roce 1927 (v roce 1990 jej pod přesnějším titulem Nezvěstný přeložil Josef Čermák). Impulzem pro filmové zpracování však byla teké úspěšná dramatizace, uváděná v pražské Ypsilonce, z níž byli převzati i někteří herci.Příběh nejistého mladíka, který se ocitá v neznámé zemi a prožije v ní nečekané osudové epizody, vychází z klasického tématu dozrávání. Karel Rossman se v Novém světě uchytí u bohatého a zásadového strýce Jakoba, ale po setkání s fatální ženou Klárou se ocitá na dně společnosti v područí dvou gangsterů. Východisko z krušné situace nalezne hrdina s pomocí věčně opilého námořního topiče v cestě do vzdálené Oklahomy po boku hodné servírky Terezy. - Film překvapuje bohatou obrazností v níž se střídá průmyslová secese s velkolepými reály a interiéry, s přiznaným malovaným pozadím a trikovými záběry (výtvarník Jaroslav Róna). Dominantní složkou je nabitá zvuková stopa, hýřící mnohostí typů hudby a ruchů. Zvukaři Michal Dvořák a Radim Hladík ml. Pracovali s nejmodernější technikou a použili ve výsledném tvaru kontaktní zvuk dialogů. V ambiciózní postmodernistické formální stránce se však poněkud vytrácí existenciální rozměr díla, jež nicméně patří k našim nejlepším současným filmovým projektům.

Tomáš Bartošek, Filmový přehled 1994/6/6