Album Supraphonu 1967 [TV pořad]

Autoři pětidílného cyklu Album Supraphonu   zařadili do pátého a posledního pokračování   výběr písniček z roku 1966 a 1967, protože na   samostatný výběr z roku 1966 jaksi nedošlo.   90% uvedených písniček bylo ve své době   opravdovými hity, pamatuji dobře. Já jako   milovník Semaforu jsem uvítal zařazení dvou   písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra.   Líbí se mi u některých písniček humorný   podtext, i když vytvořit v opravdu strohých   studiových kulisách je to kumšt. Většinou to   zůstává na pitvoření zpěváků a na   kostýmech. V pořadu mi chybí více rocku nebo   beatu, ale v tehdejší době byla televizní   produkce zaslíbená tradiční taneční   písničce s několika výjimkami.

Páté pokračování Alba Supraphonu začíná na   schodišti budovy ČST. Jako opozdilec tam   spěchá tulák (W. Matuška), který se vrací ze   San Franciska, vystupuje z tramvaje u   Jindřišské věže a jde přes Senovážné   náměstí (tenkrát Gorkého) okolo dřevěných   stánků se zeleninou do budovy televize. Skáče   při tom přes všudypřítomné kaluže.
V   těchto, dnes již neexistujících, obchůdkách   se tenkrát daly koupit i pomeranče !
Přeju   všem pěkné pokoukání na místa, která už   dnes vypadají jinak, příjemné zaposlouchání   se do písniček jež se staly evrgríny a pohled   na naše, tehdy komicky mladé, zpěváky a   zpěvačky.