Silnější než já

Po roce 89´ se naskytli i pro filmový průmysl   nové možnosti a tak se toho tvůrci chopili s   vervou sobě vlastní a vrhli se na snímky v   československých krajích nevídané.   Detektivní žánr sice nevymizel, avšak   tentokrát do toho byla vůle vsadit akční   scény. Jenomže porevoluční doba přinesla   jiné omezení a to byl finanční. Rozpočty   zkrátka nedovolovaly upustit filmařskou uzdu jak   by si mnozí přáli a tak to povětšinou podle   toho také vypadalo. Příkladem je tento snímek   natočený na základě skutečné události,   která se měla stát někdy v roce 1986. Objevil   se sériový vrah zaměřený na mladé ženy a   policie po něm pátrala tak, jak jsme byli   zvyklí vidět pouze v zahraničních filmech.   Příběh se odehrává v prostředí   učňovského internátu a tak je tu ještě   stále vyznačena jistá moralita. Námět není   nijak špatný a při řádném scenáristickém   zpracování a dostatečného rozpočtu z toho   mohl být i vcelku přijatelný snímek. To se   však bohužel nestalo. Snaha sice je vidět, ale   když je dějová linka napsána velice   zmatečně, nemůže vzniknout nic jiného než   brak. Na začátku během titulků máme ihned   ukázanou vraždu mladé ženy z pohledu vraha a   pak se už jen vše motá kolem učňů občas   přerušené scénkami vyšetřujících   policistů. Dohromady to vůbec nepasuje a spousta   věcí je s námětem naprosto nesouvisející.   Snaha přinést do porevolučních kin český   thriller dle zahraničních vzorů prostě   nevyšel. A to následně do kin přišel daleko   větší kalibr a tím byl snímek ´Nahota na   prodej´.

Trochu zbytečně složitě, ale jinak velmi   dobře natočené krimi. Má to spád, je to   svižné a kupodivu i dost nahaté. Pro mne   příjemné překvapení.

Přelom osmdesátek a devadesátek byl v české   kinematografii prostě divnej. To co vzniklo   dřív v 80. letech, bereme dnes s nadhledem   doznívající normalizace, naopak od   devadesátých let očekáváme už trochu jiné   věci. Jenže roky 1989-1990 byly špatný. Víc   vnímám všechno to nechtěně vtipné a do   odlišných pozdějších filmů to má těžce   daleko. Ale přes všechny neduhy je tohle   překvapivě dobrý a neprávem opomíjený film.   Syrový, kde se nikdo s ničím moc nemaže.

Docela jsem se pobavila při pohledu na takový   "ucha" jako Tomáš Krejčíř nebo   Ernesto Čekan.Na tehdejší dobu to byl   relativně dobrý film.

Film, psychologicky laděný a současně   inspirovaný skutečnými událostmi patří k   těm, kteří si diváci příliš nepamatují. V   kinech musel konkurovat první silné vlně   přílivu amerických filmů. Možná se původní   námět objevil o několik let dříve. K   samotným událostem ve filmu znázorněných   mělo dojít v roce 1986. Téměř   dokumentaristicky je znázorněna šikana na   učňovkých školách i chování tehdejších   mladých. Mezi nimi byl jeden o něco více   vyšinutější. Dnes má film z valné části   hodnotu dokumentu doby.

Hustý a odvážný ve všech směrech!!! To máme   ale mládež ! Nechce se mi uvěřit, že film byl   relativně z 90 roku. Či šel v tomto roku   přímo do distribuce. Sám bych ho zařadil bych   někdy na začátek osmdesátek...Pro mě doposud   neznámá, neříkám že to bylo to úplně nej,   ale hustou a depresivní atmosféru (výtah,   sklep, ponuré, tmavé a špinavé chodby) k tomu   téměř hororová hudba Martina Němce, to   všechno se připočetlo a výsledek byl   silnější než jindy.. Šikana starých mazáků   (učňů), si v mnohém nezadala s šikanu   vojenskou! Tady se ukázal zejména Ernesto Čekan   v roli Zupáka, který byl nakonec nečekaně   potupen.. Režisér evidentně musel zažít nebo   prožít nějaké trauma, ano film svým   skutečným dějem a celkovým pojetím   ztvárněním připomínal některé naše   starší krimi klasiky..