Advokát chudých

V. Slavínský se rozhodl......
.....za okupace pro vyšší   cíle, než pro nějaké   naivní limonádky s Věrou   Ferbasovou z minulých let....   Tento film je toho důkazem a   tak si vybral jednoho z   nejcharakternějších herců   doby - O. Korbeláře... A   přesto jsou zde patrny   některé režisérovy móresy   z laciného období - je to   hlavně archaický, chvílemi   až nesnesitelný výkon   mladičké Lenky Podhajské.   Ale to nejhorší na tom je,   že to děvče snad za to ani   nemohlo. O panu režisérovi   bylo známo, že přesně   předehrával hercům, jak   mají, co hrát... (Viz první   role S.Beneše, kde sebou při   natáčení málem třískl o   podlahu, neboť se tak na   popud pana režiséra   rozčílil až se holotropně   rozdýchal… :-D) Takže   kousek Slavínštiny filmu   zůstalo. Jinak co do   dalších herců? Zita má   vznešenou roli, která vás   pozdvihne, ta šlechtická   krev, co doopravdy má z ní   přímo prýští, Dohnal je   příjemně civilní, ale   úplně nejkouzelnější v   celém filmu je malá rolička   Jindřicha Plachty, který za   ni dostal dokonce Národní   cenu, už pro ni stojí celý   stominutový opus   shlédnout.... Přes již   zmíněné slabiny je celý   film přesvědčivý, kulisy   luxusní, věrohodnost staré   doby ze snímku přímo   sálá, škoda, že je tak   opomíjen našimi TV. Celý   film se táhne na vlastenecké   struně, Korbelář hraje   jakéhosi spasitele   utlačovaných, což se mi   zamlouvá i do dnešních   dob... Ale proč to povídám?   Celý film se zdá jako   protinacistický,   zvláštností však je, že   byl nacisty přijímán   kladně... Oni se právě v   hlavní postavě zhlédli -   že oni jsou těmi spasiteli   utlačovaných... Navíc   milovali vlastnecké opusy (   Čech ukolébaný sentimentem   nebude klást nejspíš   odpor...)

drama se staropražskými   figurkami jako z Nerudových   povídek,ve skutečnosti podle   romaneta Jakuba Arbese.
Natáčeno za okupace   takže skrytý vlastenecký   podton o pracovitosti a   poctivosti drobných   lidí.Hlavní charakterní   role umělě zestárlého   Otomara Kolbeláře.Jak bylo   již níže uvedeno stojí   film vidět i díky drobné   roli Jindřicha Plachty.
Jen poněkud delší   hudební vložky velmi brzdí   tempo filmu a více jak sto   minut tohoto filmu ze zdá   hodně dlouhých.V době   premiéry jistě i délka   filmu v té době ne tak   zcela obvyklá,byla určité   pozitivum.

Film je velice zručně   natočený, jak už to u   režiséra Vladimíra   Slavínského bývá, podle   povídky Jakuba Arbese z jeho   Romaneta. Ve snímku je   působivě zachyceno   staropražské lidové   prostředí. Výborné výkony   hlavních představitelů.

Kvalitne spracovaný film,   ktorý má rozhodne svoju   hĺbku a príjemne ma   prekvapil zaujímavým dejom.   Jeden z najlepších filmov   Otomara Korbelářa. Okrem   neho ma zaujal sympatický   výkon Lenky Podhajskej,   nádherne zahraná rola   kláštornej sestry Klotyldy   krásnou Zitou Kabátovou a   nedá sa zabudnúť na krásnu   aj keď menšiu rolu   hokynáře Jakuba Marvana v   prevedení Jindřicha Plachtu.

Kdyby tam nebylo to kokrhání   zpěvačky, bylo by to o něco   lepší. Jinak jde o   sladkobolný a dosti naivní   příběh, něco jako   červená knihovna, jen ta   vášnivá láska tam   schází. Ke konci filmu už   tam je jen guláš. A mám   pocit, že je tam dost   nejasností. No budiž dáno   něco alespoň za skvělého   pana Korbeláře.   2410201110241/10241