Jmenuji se Steven

Sedmiletý Steven zmizel v roce 1972 a pátrání nikam nevedlo. Psychicky narušený únosce vsugeroval chlapci, že ho adoptoval, dal mu jiné jméno a po řadu let ho sexuálně zneužíval. Steven postupně zapomněl na svou minulost a nevídaně zpustl. Po sedmi letech mučitel chtěl změnu a unesl jiného chlapce. Tehdy Stevenovi začaly docházet souvislosti a rozhodl se utéct. Útěk z pedofilova doupěte se mu zdařil, z moci únosce dokázal vymanit i malého Timma. Uprchlíci se posléze uchýlili na policejní stanici – a odtud už vedla přímá cesta do chlapcova tak dlouho neviděného domova. Návrat je však velmi těžký, i když je Steven za Timmovu záchranu oslavován a dostane za ni dokonce i nemalou finanční odměnu. Bohužel ale vejde ve všeobecnou známost, že byl sexuálně zneužíván, a tato skutečnost na něm lpí jako spoluvina a Kainovo znamení. Spolužáci se ho straní a pohlížejí na něj svrchu, dospívající chlapec si kvůli své problematické „výchově“ nerozumí ani s rodiči a sourozenci. Ne vlastní vinou se stahuje do sebe a stává se samotářem. Snad by ho mohla vyléčit láska…