Obsah filmu Jako nepoddajný plevel
Psychoíogické drama u nás neznámého režiséra Hectora Babenca Jako nepoddajný plevel (1987) bylo natočeno podle románu Williama Kennedyho. Snímek těží z nezvyklého prostředí životních ztroskotanců a z atmasféry provinčního městečka Albany chladné zimy roku 1938.
Hrdinou vyprávěni je stárnoucí Francis Phelan, který se po čase vrací do města, kde se narodil a kde žil poklidným životem úspěšného muže a otce rodiny. Ten však byl přerván tragickou nehodou; Francis, který omylem zavinil smrt svého malého synka; se s neštéstím nedokázal smířit, utekl od rodiny a už víc než dvacet let se toulá. Mezi vandráky a ztroskotanci si našel přátele i novou...
Hrdinou vyprávěni je stárnoucí Francis Phelan, který se po čase vrací do města, kde se narodil a kde žil poklidným životem úspěšného muže a otce rodiny. Ten však byl přerván tragickou nehodou; Francis, který omylem zavinil smrt svého malého synka; se s neštéstím nedokázal smířit, utekl od rodiny a už víc než dvacet let se toulá. Mezi vandráky a ztroskotanci si našel přátele i novou životní družku, zkrachovalou zpěvačku Helenu Archerovou. Ani s tou však muž není schopen začít nový život. Pár, potloukající se ve chvílích blahobytu po levných hotýlcích se neustále hádá a rozchází; jeden bez druhého však neumí žít. Francis, který sám sebe vyobcoval na okraj společnosti, je neustále pronásledován vnitřními běsy: vedle pocitu viny za synovu smrt ho sžírají vzpomínky na muže, které během svého bouřlivého života zabil. Nakonec přece jen navštívíí rodinu; žena Annie i dospělé děti jsou ochotni kajícného otce přijmout zpět, ale Francis ví, že by už nedokázal žít normálně. Jeho křehké jistoty "svobodného" světa
bezdomovců se však hroutí smrtí Heleny a přítele Rudyho, a Francis se vydává na další možná už poslední tuláckou výpravu..
Hrdiny Babencova snímku jsou bezdomovci, neschopní a neochotní přizpůsobit se normálnímu světu. Autor je neglorifikuje, ale také neodsuzuje; má pro ně poněkud chladné pochopení, jež lze cítit za profesionálním odstupem od formálně brilantního vyprávění. Postavy duchů, pronásledujících hlavního hrdinu, vnášejí do příběhu prvky magického realismu. Realistická drobnokresba prostředí se opírá především o herecké výkony dvojice hlavních představitelů: Janck Nicholson v postavě Francise vytvořil jednu ze svých nejlepších charakterních rolí, zatímco Meryl Streepová výborně zvládla pro sebe nezvyklou postavu Veleny, jejímž prostřednictvím vnáší do vyprávění jemný smutek a nostalgickou něhu. Postava tuláka Rudylio patří mezi významné filmové role Toma Waitse.
Autor/Zdroj:
Filmový přehled
Pomalu ale jistě se v nabídce některých distributorů začínají objevovat nejen Rambové, maniakální vrazi a ostří hoši ať už s policejní plackou nebo bez, ale konečně také snímky pro příznivce závažnějších filmových děl. Další vlaštovkou je americký film Jako nepoddajný plevel, který je filmovým ztvárněním slavného románu Williama Kennedyho Ironweed, oceněného Pulitzerovou cenou. Zavádí diváka do Albany třicátých let, mezi lidi bez domova. Hrdiny tohoto výborného, nevšedního a těžkého filmového dramatu jsou dva lidé, muž a žena, prchající před svou minulostí. Kvality filmu podtrhuje také herecký koncert Jacka Nicholsona a Meryl Streepové v hlavních rolích.
Cinema 1992/9/75Autor/Zdroj: /Cinema < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 29.10.2011
A je to tu zase! Jack Nicholson znovu exceluje a tentokrát ztvárnil postavu, která je poměrně složitá. Francis Phelan nese v sobě staré bolesti, viny i zklamání. Ze strachu se vzdal svého života a po uplynulých letech, navzdory probouzející se touze, nenašel dost odvahy, aby svůj návrat k rodině dokončil, čímž se jen potvrzuje krutý obraz jeho života mezi pobudy. Ztratí vše a uzavře svou mysl ve vzpomínce, která symbolizuje okamžik, jež mohl všechno změnit... velice působivý a nepříjemně mrazivý konec. V podobném duchu se nese celý snímek a člověk se při jeho sledování bojí, co se stane dál. Pokaždé, když hlavou prolítne myšlenka, že horší to být nemůže, stane se pravý opak - smutek, hořkost ztrát. A přesto v krátkých okamžicích je citelná naděje, víra ve splněná přání a zdánlivé štěstí.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 25.4.2011
Film, který vykazuje vysoké kvality a nese v sobě beze ztrát i po čase poselství odvahy žít, i když musí trpět. Herecké party jsou mimořádně zvládnuté a jako by žili v nich oba hlavní představitelé i něco ze svých životů.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
