Další z perel Nové české vlny 60.tých let. Děj -   spíše NEděj - je velmi jednoduchý. Svého spolužáka   z konzervatoře (zvaného Bambas) - dnes ředitele   hudební školy někde na venkově - navštíví jeho   kolega, hráč na violoncello, se svojí přítelkyní   (V. Křesadlová). A potom už se neděje vůbec nic,   jenom se prolínají různá prostředí...garáž se   slepicemi, zácpa na silnici kvůli pohřebnímu   procesí, hřbitovní zeď, před nedostavěným domkem,   za nedostavěným domkem, vedle nedostavěného domku,   kuchyně atd....a různé situace a to ve smyslu, že   se momentálně plká zrovna o něčem jiném. Passer   např. oproti Formanovi není jízlivý, není to   "sranda" za každou cenu, nepodbízí se,   ale jenom ukazuje, upozorňuje a i hladí svojí   člověčinou (chrápání Bambasovi ženy). Není to   "action", není to "cool", je   to pohlazení na duši naší přirozenosti, je   to...Intimní osvětlení a to i díky panu   Ondříčkovi.

Intimní osvětlení stojí nezaslouženě ve stínu   slavnější homolkovské série. Komické situace   vynikají bezprostředností, oproti Homolkovým jsou   méně křiklavé i méně kruté. Česká nová vlna mi   občas přijde až moc vykalkulovaná, ale tady to   neplatí. Hvězdou filmu je pro mě hlavně Jan   Vostrčil, jehož děda mlsně pomlaskávající nad   mladou Křesadlovou nemá   chybu.
"Smetana...dědek hluchej. Ale   slyšel!"

Vedle Černého Petra nebo Hoří, má panenko trochu   neprávem opomíjená ukázka československé nové   vlny. Úžasný střípek odehrávající se v minimálním   časovém prostoru, kde absence zásadní dějové linky   není vůbec na škodu. Scéna s přehazováním kuřecích   stehen se všemi doprovodnými projevy (záchvat   smíchu Věry Křesadlové), to není film, to je   život. Stejně tak závěrečná symbolická scéna s   vaječným koňakem povyšuje tenhle film do vysokého   nadprůměru.

Rukopis panu Saska s Papouskem se nezapre, IO v   mnohem pripomina prave jejich Homolkovy. To ale   rozhodne neni minus - film prijemne plyne a   predvadi nam sled usmevnych pribehu, ktery jsou   maximalne okouknute ze zivota.

Tohle je asi nejlepsi Vostrciluv vykon. Je proste   vybornej, nikdo dalsi se mu typove z ceskych hercu   nikdy ani nepriblizil.

Mám hodně rád tyhlety filmy ze šedesátých let, ať   už od Formana, Papouška nebo Passera. Až na   nějakou tu výjimku tam většinou hrají samé neznámé   tváře, neherci, a já tak mám dojem, jakoby to byli   lidé odněkud od vedle. Neznám je, ale přece jsou   mě ty jejich příhody něčím známé a blízké. Trapasy   běžných dní, jaké můžeme snadno zažít i my.

Zlatá šedesátá léta. Mnozí tvrdí, že v tomto odobí   vznikaly nejlepší filmy, a to nejen u nás. O tom   by se dalo diskutovat. V každém případě na svět   přišly vynikající snímky. Každý stát měl svoji   "Novou vlnu".
Intimní osvětlení je   vesměs, až na pár výjimek, obsazeno neherci. Je   úsměvným pohledem na obyčejný život obyčejných   lidí. Neherci se před kamerou chovají (hrají)   zcela přirozeně.

Rada pre čitateľov,ktorí   preferujú"ľahký" žáner no chcú si   pozrieť kvalitný film.Film Intimní osvětlení je   film takmer bez deja a preto ak ste vychovaný na   "americkej škole"/tým nemyslím Allena či   Kubricka,ale priateľov celebrity wow! hamburger´n   cola movies/tak vás to iste bude nudiť-to nie je   film pre vás.Pustite si radšej Terminátora   5,Titanic,alebo dajaký iný "in" film a   na osvětlení zabudnite.Ale kto vie,niekedy aj   motyka vystrelí.