Málo akce, nudná zápletka točící se kolem   červených škodovek, nepřesvědčivé výkony v   dětských rolích, zbytečně moc soudruhování.   Jedinou vtipnou hlášku obstaral – kdo jiný –   Vladimír Menšík ve scéně se žemlovkou. Líto mi   bylo Evy Matalové narvané do postavy z pohledu   dětí jakože natvrdlé babičky, která nepozná   škodovku. Navíc ve zcela nelogické scéně, kdy   zjevně nikoho nečekala a přitom měla nachystanej   plech s koláčem se slovy „Já to stejně nejím.“   Škoda, ze základní dvojité zločinecké zápletky se   dalo vykřesat víc. Tohle mě ale naprosto otrávilo.

Tedy, žádný velký zázrak tento film není. Dokonce   bych jej mezi těmi dětskými považoval za jeden z   nejméně povedených. Má však své zajímavosti.   Některé jsou smutné, jiné veselé. Role poručíka VB   byla jednou z posledních, které vytvořil Vladimír   Menšík. Už na něm bylo poznat, že natáčel ve   velkých bolestech.
Píseň, která se po dobu   celého filmu takřka stále opakuje do kola mi časem   šla hrozně na nervy. Dětičky ve svých rolích spíše   přehrávaly. Příběh filmu sám o sobě moc   neodpovídal skutečnosti doby, ve které vznikl.  
Film je už dnes zajímavý jako dokument doby. Tím   také získává svoji hodnotu.

Nemyslím si, že jde o podprůměrný film...
...je to další z řady našich pěkných dětských   detektivek, později tak odstrčeného žánru v   porevolučním období. Vladimír Menšík zde před svým   nenávratným odchodem ztvárnil roli sympatického   vyšetřovatele a vůbec nevadí, že je příslušníkem   VB, což ani za minulé doby jinak nešlo. Dětské   role si bohužel moc nevybavuji. Byly to však právě   děti, které přišly na to, že v kleci s hledaným   rysem jsou ukryty snad pašované diamanty. Ráda   bych si film někdy na televizní obrazovce   připomněla.

Hurá za ním
Tenhle film si moc dobře pamatuju protože jsem v   něm stvárnila jednu postavičku jako kompars na   plaveckém stadionu v Bystřici pod Hostýnem kde   jsme zrovna byli na dětském táboře Partizán :o)   film se my moc líbil. Petra785