O dětech
Nedoceněný film. Hodně českých filmů je nedoceněno   především tím, že vznikaly v nějaké době a nová   doba si myslí, že jedn ona plodí hodnotné umění.   Je to chyba mladých, dravých a někdy i hloupých,   kteří jsou nemocní moderností. Film o dětech pana   režiséra Milana Vošmika je nádherný, rozdělený do   dvou povídek. Každá je silným příběhem o dětské   duši. První o dětské úzkosti, druhá o hře dětí na   odpovědnost. Viděl jsem tento film koncem   padesátých let a později jako dávno dospělý jako   retrofilm. Dojem byl stejný, umocněný o hlubší   pochopení tohoto filmového díla. Před časem jsem   četl vyjádření jednoho filmového historika, který   se vyjadřovakl o filmu vcelku pohrdavě, že jde o   film pro sentimentálně naladěné dospělé. To je moc   smutné, opravdu.