Hra o královnu

Karel Steklý rád vyprávěl historii po svém.   Tato zmodernizovaná a v mnohých faktech   překroucená historická freska je sice   zajímavá a hodně připomíná inscenaci   divadelní hry, ale ve výsledku navozuje   rozpačité pocity. Všichni kvitují dvojici   potulných žoldnéřů jako pozitivní faktor.   Mně ti dva vyloženě vadili. No a hudba   Ladislava Štaidla, to byl hodně velký přehmat.  
Co to však je proti těm nevysportovaným   tělíčkům, co páni herci vystavili "na   odiv". Ach jo.

Jsem trochu na rozpacích jak mám tenhle film   vlastně brát. Jako komedie (tak byl anoncován)   to moc k popukání tedy není a jako historický   film opírající se o skutečné postavy a   události mi to zase připadá málo   "seriózní". Každopádně se tomu ale   povedla výprava, je to povedené po herecké   stránce a líbil se mi ten neotřelý nápad se   dvěma vojáky (Václav Sloup a Václav Štekl) co   procházejí celým filmem v rolích průvodců a   glosátorů. Tohle je takový zdravý průměr,   který sice nikoho nestrhne a neuhrane ale taky   určitě nikoho neurazí.

To bylo jako co v té 28. minutě? Probíhá hovor   a najednou do toho elektrická hudba. Zcela   bezdůvodu. Body dolů. Nejsem historik tak   nevím, zda mohla být Kunhuta na svého manžela   tak drzá. Mi by to udělala jednou, a nechal bych   jí setnou tu škaredou palici, kterou stejně   měla na krku jen proto, aby jí do něho   nepršelo. Celkový dojem z filmu je velmi   špatný. Děj chvíli vypráví dění na v   jedné krátké časové linii, a najednou udělá   skok a o deset let. Pak zase. Kdo nezná historii,   bude mít chvíli problém orientace právě v   ději. Herci nehrají nic moc, řekl bych že se   flákají. Autor asi tušil, že s takovým filmem   neprorazí, a tak přidal ty dva vojáky, kteří   jediní v celém filmu za něco stáli a také   dostávají každý po desíti. Jinak nedávám   nic, protože není za co.

Dost nudná historická podívaná ,nechybí sice   plejáda známích herců ale nijak zvlášť mě   příběh nezaujal.Pobavila akorát dvojce   putovních vojáků Sloup,Štekl.

Normalizační odpad
Příšerný paskvil jednoho z nejtvrdších   komunistických režisérů na tehdejším   Barrandově. U vědomí toho, že z této pohnuté   doby české historie chybí seriózní   historický film, připadá mě zcela nechutné a   nevkusné dělat komedii z období zcela   rozvrácené země, po bitvě na Moravském poli   (1278), kde byl zabit král železný a zlatý   Přemysl Otakar II., kdy v zemi bylo i   lidojedství. To lze opravdu očekávat jen od   tvrdého komunisty Steklého. Navíc Maciuchová v   roli královny Kunhuty působila ja žena za   pultem, a Němec v roli Přemysla Otakara II. ani   náhodou neměl na to, aby tohoto velkého krále   zahrál, nemluvě o Brzobohatým hrajícím   Záviše z Falkenštejna. Maně si vzpomínám,   jak se tehdejší tisk rozplýval nad tím, jak   věrohodné a finančně nákladné gotické   interiéry nechal Steklý vytvořit v   barrandovských ateliérech (skutečně byly   dokonalé) a pak ve filmu vidíte dva žoviálně   se bavící Vítkovce před stoprocentní   renesancí Roztockého zámku! Vrchol všeho bylo,   vidět ve 13. století porcelánové koflíky s   barevnými puntíky na svatebním stole. Bez   uzardění též Steklý použil ve filmu hrad   Křivoklát v současné zromantizované podobě z   19. století. To vše je v komedii jistě možné.   Proč potom ty dokonalé gotické interiéry v   ateliéru? Nehledě na to, že film je spíš   zmatením žánrů než čistou komedií. No,   skoro až škoda tak dlouhého textu k tomuto   odpadu, ale vzhledem k tomu, že zde zatím nikdo   nic nenapsal a film se cpe divákům horem dolem   na různých TV, tak jsem se neudržel.