Hříšní lidé města pražského

V krásném předjaří roku 1928 zastřelí na Zbraslavi neznámý vrah mladou švadlenu. Podezření padá na jejího žárlivého mládence, ale při výslechu vyjde najevo, že byl právě zastřelen starší houbař. Hoteliéři se připravují na novou sezónu, v okolí Vltavy je plno rybářů i turistů a rada Vacátko tuší, že byť Zbraslav není jeho rajón, stejně se mu tento zapeklitý případ na stůl. Pošle proto inspektora Boušeho, pochopitelně inkognito, na výzvědy. A zatímco horlivý četník Kostroun prohání rybáře bez lístku a eskortuje inspektora na stanici, je následně stejnou zbraní, devítkou zastřelena starší žena. Policejní rada vydedukuje (a jak se později ukáže správně), že tyto vraždy bez jakýchkoliv souvislostí má na svědomí šílenec a zabíjí z nutkání. Četnictvo i pomocníci z řad civilistů obšancují zbraslavský lesík, hlídají nádraží i most přes Vltavu a najednou se několik týdnů nic neděje. Při jedné obchůzce kolem řeky napadne Boušeho, aby zkontroloval evidovaný seznam rybářů, kdy zjistí, že na Žižkově skutečně bydlí válečný invalida, který byl několikrát léčen v blázinci. I Josef Pírko, jak se onen nešťastník jmenuje, pochopí, že do oblíbeného lesíka se už nedostane, rozhodne se tedy střílet v Praze, jenže tady je na něj "mordparta" ze čtyřky už připravena a včas zasáhne.