S velkou částí toho co napsal níže Hvezdyn musím   souhlasit. Seriál jsme sledovali rodinně a všichni   se zaráželi nad tím, kolik aktivit bylo seniorům k   dispozici. To bych se za pár desítek let do domova   i těšila.
Ohledně brzkého odchodu Lízy Lupáčové   - já jsem to naopak kvitovala s povděkem. Právě,   že to bylo z domova důchodců (seniorů), se přece   dalo čekat, že dřív nebo později někdo umře a jsem   ráda, že to tvůrci dokázali dotáhnout do konce a   opravdu jednu z hlavních postav nechali odejít   poměrně brzy.
Víc by seriálu slušelo maximálně 10   dílů, ke konci příběhu těžce docházel dech. Nevím,   jestli by to pan Dietl spravil, ale říznější spád   by rozhodně neškodil. A trošku přikořenit, aby to   nebylo takové nemastné, neslané. Jako třeba koření   v podobě úvodní písničky, která je výborná.

Upozorňuji, že následující komentář může vypadat,   jako nekorektní. Zrodil se šestnáctidílný seriál   vyprávějící o životě i smrti spíše veselou formou.   Už teď bych si tipnul, že nás možná čeká   pokračování. Obsazena do něj byla plejáda předních   současných herců. Už dle tématu seriálu to jsou   často zkušení herečtí harcovníci. Seriál jsem   pečlivě sledoval a vždy se těšil na každý další   díl. Přiznám se, že mne zaujal.
Co bych seriálu   vytkl. Rád vzpomínám na seriály natočené podle   scénáře Jaroslava Dietla. To byl prostě génius,   který by byl placen zlatem i v Hollywoodu. On   dokázal vymyslet takové zápletky, které se   rozuzlovaly několik dílů. I když ty seriály znáte   vždy se na ty zápletky těšíte. Seriál Život je   ples přinesl spoustu zajímavých zápletek, ale   bohužel, tvůrci nevydrželi z jejich řešením více   než dva díly. Ať už to jsou vztahy uvnitř rodiny   Požárů, tak i vztahy uvnitř rodiny Řípových,   ředitelka domova důchodců mohla rafinovaněji   škodit, šlo také déle udržet v podezření z   nekalostí hlavních hrdinů.
Seriál je trochu   nereálný. Nevím, jestli podobný dům seniorů, kde   by bylo tolik různorodých aktivit vůbec existuje.   Jsem tedy ve věku, kdy tyto problémy budu řešit až   za tři desítky let. Seriál nás tedy přivedl do   života spíše pravicově orientovaných seniorů.   Nikdo je nemusí přemlouvat. Jediný kverulant a   potížista je levičák. Jmenuje se Franta Bareš a   jeho postavu vytvořil Oldřich Vlach. Herečka Jana   Štěpánková se začíná zaškatulkovávat do role žen,   které minulý režim postihl, které hodně ukřivdil.   Podobnou postavu, jako zde, vytváří i v seriálu   Cukrárna. Z legendární princezny Krasomily se   stala princmetálová baba trafikantka Rašková   (Alena Vránová). Hodně lidí odsuzovalo brzký   odchod ze seriálu postavy Lízy Lopáčové (Květa   Fialová).
Herecké výkony jsou spíše takové   nemastné, neslané – vinu dávám scénáři. Nejsou moc   odlišeny jednotlivé charaktery postav. I v tom   byla genialita Jaroslava Dietla. Postavy jako   Rozárka Malá, Eda Vavroušek, Tramp, babička   Josefína, farář Řípa, Táňa Fialová, Lukáš Řípa či   Ben Drbohlav. Člověk má pocit, že je hrála jedna a   tatáž osoba.
Na tu současnou bídu televizních   seriálů, které jsou spíše nekonečné, je tento   skvostem. Ale, žádný zázrak to není. Potenciál   podobné tématiky je však vysoký. Velkým plusem je   obsazení. Díváme se spíše na tváře, které známé   dlouhá léta, spíše desetiletí.

rozhodně velmi zajímavá sonda do životů seniorů v   domovech důchodců se povedla autorům seriálu život   je ples, k jehož dalším kladům patří i hvězdné   herecké obsazení, místy správné vedení, rytmus,   napětí či poselství s přesahem. život je ples jako   seriál ale také dokázal, že udržet vnitřní dějové   linky či vykreslení charakterů jednotlivých hrdinů   bylo nad jeho síly stejně jako určitá klišovitost,   respektive šarše včetně předem předvídatelného   logického posunu v příbězích, což jej z příček   nejvyšší třídy odsunulo do středních poloh dějin   světové kinematografie, kde ale bude jistě patřit   k tomu nejlepšímu, co se v inkriminovaném žánru   vyrobilo.