„Ke každé fázi bytí dojde, protože je nedokonalá.   Každá fáze je silnější, čím méně je dokonalá. Při   dokonalé fázi dojde k vytvoření nedokonalosti, aby   zachovala svoji dokonalost, čímž dojde k fázi   absurdity. Nedokonalost, která vyplyne z   dokonalosti je základní podstatou bytí. V první   řadě, samotná existence je absurdní, tudíž je sama   základní nesourodostí.“

„Jsi tak krutý,   protože jsi člověk, nebo jsi člověk, protože jsi   tak krutý.“

„Dějiny jsou psány krví, proto nový   věk může vzniknout pouze skrz masakr a   krveprolití.“

Tyto citace v podstatě vystihují   celý film. A co z toho plyne. Snaha o vymanění se   z věčného koloběhu života a násilí, je zcela   patrné, když Izo běží po Möbievě pásce ve tvaru   nekonečna. Více než výstižné. Časoprostorové   přesuny pak symbolizují všudypřítomnost zla a   násilí ve všech etapách lidského bytí. Zlo je   podstatou a přirozeností člověka. Snaha změnit   systém pomocí násilí je neúčinná. Sám už se nějak   ztrácím v tom co píši, možná stejně jako se   ztrácel režisér když točil. Miike, Miike, děláš   mně starosti.

Film, který má s definicí filmu   společné snad jen pohybující se obrázky, s těžce   pochopitelným obsahem, nemyslím děj, ten zcela   absentuje. Matrix je oproti tomu lehká hříčka.   Prozatím alibisticky hodnotím za pět, a až se   mentálně propracuji k pochopení samé podstatě   lidské existence, což bude zřejmě až po smrti, tak   přehodnotím. Absurdní závěr hodnocení absurdního   filmu.

Ve skutečnosti však váhám zda se nejedná   jen o pouhé zobrazení násilných scén, ve kterých   si Takashi Miike ve svých filmech (některých)   doslova libuje a filozofie je divákovi pouze   podsouvána s úmyslem maskovat jeho úchylku.