Zatímco spíš [DVD kinodistribuce]

Fantom domu
Španělé opět dokazují naplno své přednosti   na poli napínavého thrilleru, tentokráte s   hodně lehkou hororovou atmosférou. Film boduje   hlavně chytrým scénářem, který postupem   času graduje. Přiznám se že ani při   sledování úvodní rozvláčné dvacetiminutovky   jsem ani na moment nezapochyboval, že by mě film   mohl jakkoliv zklamat. Samotná představa, zda-li   se s člověkem v noci neděje nic zvláštního   během spánku, je docela silně znepokojivá.

Španělská verze Intimní pasti s Hillary Swank.   Naprosto stejnej film - jen ten úchyl v Intimní   pasti vás na rozdíl tu od tohoto neirituje, že   si na vás dovolil v noci vlízt...

Tak tohle mi sedlo naprosto dokonale. César je u   mě po dlouhé době jeden z   nejsympatičtějších filmových záporáků,   fandil jsem mu. Balagueró opět výborně pracuje   s atmosférou, napětí je místy opravdu na   zbláznění. S hororem to sice nemá pranic   společného, ale thriller výborný, tleskám.

ZATÍMCO SPÍŠ

Velmi nezvyklý horor. Ať   čekáte cokoliv, stejně vás to dostane,   protože tahle svérázná žánrovka Balaguérovi   prostě sedla. Jde o psychologicky vypjatý a   poněkud cynický film, který má raději svého   úchylného záporáka než jeho oběť.   Balagueróvi to možná více sedí v   nadpřirozeně hororové škatulce, ale i tenhle   výlet do thrillerových vod se mu hodně povedl.   Ať už je to hlavním hrdinou, který je vlastně   sympaťák, či odlehčeným vyprávěním, které   jemně brnká po strunách černého humoru, přes   výbornou sestavu nájemníků až po   nekompromisní finále. Je pravda trochu divné,   že hlavní hrdinku po nočních návštěvách   bolí akorát hlava a ani ve snu ji nenapadne, že   ji někdo navštívil. No budiž.

Film stojí   převážně na představiteli hlavní postavy.   Luis Tosar jako nešťastný domovník César   totálně vládne celému příběhu. Napětí   funguje naplno a humor je neodolatelně černý.   Je přece jen nezvyklé fandit záporákovi, ale   ve zvláště působivém podání španělského   sympaťáka Luise Tosara to snad ani jinak nejde.   Domovník César si jde svému štěstíčku   umanutě naproti, tak jak je to v jeho   nenormálním životě normální.

Příjemné   překvapení, výborně odvedená práce   filmařů, naprostá spokojenost. Teď se budu   utěšovat jen tím, že už jsem příliš stará   na to, aby si mě svérázný domovník vybral k   podivným zdvořilostním návštěvám. Mně se   to líbilo a mohu jen doporučit.

V tomto roce mě nic nenadchlo nápadem jako je   tento film. SEtkání s člověk, který napsal i   naspal tento příběh musí být neomezeně   obohacující i přesto, že by to mohlo odnést   vaše duševní zdraví. Perfektní   "úchylárna" s ještě perfektnějším   koncem vítězství (anti)hrdiny.

Jste nešťastní, že jsou ostatní šťastní?   Lehká pomoc - staňte se domovníkem! Nejlépe v   echt nóbl secesním domě, tam bývá koncentrace   šťastlivců největší a z toho plyne i víc   práce pro jednoho neskutečně drzého   parchanta...
Mám ráda filmy co umí překvapit   - a tento je jedním z nich. Nápaditý, skvělou   hudbou podpořený thriller, kde se v dusivě   klaustrofobní atmosféře cítíte jak v těsném   prostoru pod postelí, krátce před děsivým   odhalením, zároveň skřípete zuby nad mizivou   šancí se skrytému teroru bránit, a co je   nejhorší - může se to stát i vám. Přese   všechno se přitom nelze nekochat   chameleónskými výrazy v tváři výborného (a   přiměřeně roli odpudivého) Luise Tosara,   svěží přirozeností filmové Clary a   nedětským výkonem malé Úrsuly - skvrnku na   dokonalém obsazení vidím v poněkud prkenném   Clařině příteli, který si částečně   napravil reputaci bezchybným krvácením :-). A   konec? Naprosto luxusní.

Mientras duermes
Další geniální výtvor mého miláčka Juama   Balaguera. Vynikající thriller, který zaujme a   vtáhne vás do děje raz dva. Musím souhlasit,   že v několika scénách jsem se přistihla, že   hlavnímu hrdinovu Césarovi fandím, musím   podotknout a nejsem první, že Luis Tosar byl   vynikající, přiznám se, že ho moc neznám,   viděla jsem ho v pár filmech, kde se jen tak   objevil, ale velkou šanci nedostal, nicméně jí   dostal zde a opravdu zářil. Souhlas, že The   Resident je opravdu jen hodně slaboučký   čajíček oproti tomuhle prvnotřídnímu   snímku. Takže další film J.B. který je můj   oblíbený. Mnoho filmů z pohledu padoucha není,   takže tenhle film je tímhle jedinečný a   rozhodně zdrařilý. Film je prvotřídní   ukázkou toho, že španělé tyhle žánry berou   vážně a jde jim to opravdu dobře. Asi se budu   opakovat jako u každého španělského filmu,   který komentuji, ale španělé umí vystihnout   onu atmosféru a dodají na autentičnosti i   hereckými výkony, což se o hororovém žánru   či thrilleru v podání američanů říct nedá.

At žije slizoun!
První co napíšu - kam se hrabe The Resident   (Intimní past s Hillary Swank) i když jistá   podoba tu je. Za druhé souhlas s kolegou   karlosphonicem, Tosar mě zaujal už v již   zmíněné Cele 211, ale tady je králem   slizkosti. Ten to měl všechno promyšlený a ten   malej spratek co ho vydíral...Co dodat,   bravúrně vymazlený psycho thriller (možná i   drama) se stupňujicí se atmosférou, které   panuje slizkej domovník César. Taky jsem se   přistihl, že mu snad fandím:)Troufám si   tvrdit, že právě Španělé umí v poslední   době točit filmy tohoto žánru nejlépe.   Výbornej snímek. Za mě 9 a doporučuji dál:)

Podle traileru jsem čekala podprůměrný horor s   nesmyslným dějem. Nakonec se z toho vyklubal   celkem zajímavý psychologický thriller. Ovšem   má jeden háček - silně připomíná americký   film The Resident (J. D. Morgan a H. Swank),   který mě vůbec neoslovil. Tento sníměk mi   přišel lepší, uvěřitelnější atmosféra i   herci. Španělské filmy jdou velmi nahoru, mají   velice dobrou úroveň!

Domovník je vládce
Byl jsem zvědavý na tento snímek hlavně kvůli   charismatickému herci Tosarovi a půvabné   herečce Martě Eture,kteří si spolu zahráli i   ve skvělém filmu Cela 211.
Příjemně mě   překvapilo,že se podle mě nejednalo o   čistokrevný horor,ale spíše o komorní   psychologické drama,které mně osobně sedí   více.Navíc film z pohledu padoucha jako   hlavního hrdiny se mi také zamlouvá   více.Domovník César, jako škodolibý vládce   osudů svých sousedů, byl perfektní.Film   nabíral stále více na psychologických   obrátkách,ale vše působilo téměř   přirozeně a realisticky (při srovnání se   starším El habitante incierto).A přiznám   se,místo abych fandil slečně,byl jsem   nervózní,zda ta slizská bestie nebude odhalena   v cizím bytě:))
Pro mě je Cézar padouch roku.