Co tím asi tak chtěl básník říci?
Ani sympatická Rachel tenhle film nezachránila.   Nemám ji za bůhví jakou herečku, v Hart Of Dixie   je skvělá a ve filmech zase většinou průměrná, s   těmi jejími výkony je to trochu jako na horské   dráze. Každopádně příběh je naprosto o ničem,   trailer vypadal na slibnou romantiku a místo toho   jsem dostala jedno velké nic o labilním klukovi,   který si povídá s mrtvými rodiči, tváří se jako   naivní osmiletý kluk a pronásleduje dívku, se   kterou se přátelil jako dítě. Celou dobu jsem si   přála dát Willovi facku, aby mu zmizel ten pitomý   zasněný výraz z tváře. Jen tak mimochodem a úplně   zbytečně se na pozadí děje odehrála samoúčelová   vražda, nemluvě o tom, jak ke konci jela Emma za   Willem, přestože to byl labilní a uplakaný idiot a   ona už ho téměř neznala (možná má ale taky nějakou   psychickou poruchu a dává přednost slabochům před   chlapy).
Navíc tam nedávalo smysl víc věcí a já   nějak nechápu, co to mělo znamenat.

Waiting for forever
Na tuhle podivnou romantiku jsem se rozhodla   koukat díky Rachel Bilson, kterou jsem si v   poslední době oblíbila a to díky seriálu Hart of   Dixie. Co se týče příběhu, tak jestli čekáte   klasickou romantiku, tak to se šeredně pletete,   podobných filmů jako je tenhle je opravdu málo,   ale přesto, že nejsem velký romantik tohle si mě   příliš nezískalo. Rachel zde tolik nezáří a větší   hvězdou filmu je zde Tom Sturridge, kterého vůbec   neznám, ale byla to příjemná změna. Příběh, řekla   bych v podstatě obyčejný, ale přesto nečím   odlišný. Ale ten konec, no nevím, mohlo to skončit   jinak a pak bych mohla hodnotit ještě lépe. Na   jedno zkouknutí film rozhodně je, ale věřím, že se   najdou lidi, kterým se bude film líbit.