Pokud trpíte nespavostí, sežeňte si tuhle   vykopávku, kterou někde vyhrabala Zavoralová. Já   jí za to děkuji! Nebýt Wandy, festivalový spánkový   deficit by se těžko doháněl.

Wanda
Na 46. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových   Varech uveden v sekci Návraty k pramenům.
Režijní   debut herečky Barbary Loden, která zároveň tak   trochu autobiograficky ztvárnila hlavní postavu,   mě osobně moc nenadchl. V roce 1970 získala Wanda   v Benátkách cenu kritiků, což mě jen utvrzuje v   tom, že co se líbí znalcům, nepochopí většina   ostatních smrtelníků. Neznám důvod, ale v roce   2008 byl umístěn do žebříčku 1001 filmů, které   musíte vidět, než zemřete (1001 Movies You Must   See Before You Die). Možná je to i soucitem,   protože tato Loden prvotina byla zároveň i jejím   posledním snímkem, následně tragicky zahynula.
A   teď něco pro potencionální budoucí diváky z   pohledu mě, diváka. Začátek byl úplně o ničem,   nejvíc mě dostával záběr, který trval kolem pěti   minut, na Wandu jak jde. Prostě jen jde. Pět   minut. A když ke konci už konečně začíná nějaký   děj, skoro úplně vynechá hlavní hrdinku a začne se   soustředit na někoho úplně jiného, takže zase nic.   Suma sumárum, film určen pamětníkům   intelektuálům...