Na Tildu s očima mimozemšťana jsem vždy trpěla, už   od mé oblíbené "Pláže" - a znovu   nezklamala, nenapadá mě žádná z hereček, jež by   zvládla lépe tuto těžce zkoušenou matku. A nebyla   sama, kdo hrál, až mrazilo, potkat Ezru Millera,   instinktivně uskočím, stejně tak výborná (ve   smyslu napřesdržku) byla obě jeho mladší vydání.   Co se týká snímku samotného, mám neodbytný pocit   nevyřčených základních kamenů, na kterých se začal   stavět Kevinův charakter, vysílám na desítky   "proč" a vrací se mi většinou jen   vlastní ozvěna. Byla počátkem nenávisti (a zároveň   i zvláštně zvrácené lásky) k matce její poporodní   deprese, nebo už odmítání dítěte v zárodečné fázi   z důvodu ukončení kariéry? Což takhle "škoda   každé rány, která padne vedle"? Každopádně by   "sedly" přinejmenším v případech   naschválů provázených číhavými pohledy, u výsměchů   pod křídly otcovy ochrany, při ďábelských   proměnách vedoucích k ještě větší nadvládě   podělanýho zmetka nad celou rodinou. Možná už bylo   vše rozhodnuto geny či psychickou poruchou, stejně   si však dovolím tvrdit, že důslednost a jednotnost   rodičů by mohla zmírnit i za posledně jmenovaných   podmínek otřesné následky Kevinových děsivých   činů. Koho zlatíčko Kevin neodradí od rodičovství,   měl by si pamatovat alespoň některé varovné   signály patologického chování a v zájmu přežití   včas kontaktovat jeden z dětských výchovných   ústavů - postaru polepšovnu, dítko pak plynule   přejde do nápravného zařízení za mnohem méně   závažnou činnost, takže má šanci skončit jako   slušný člověk mnohem vyšší, než v kruhu milující   rodiny.

Co říct
No co na to říct. Je to mazec. Psycho.
Určitě Vám   to náladu nezvedne, je to pěkně depresivní. Ale   natočené je to přesvědčivě... Ikdyž spousta věcí   může vyznít ironicky, tak na druhou stranu, ač mě   to přijde absurdní, tím, že v případě takového   magora, by to někdo podchytil....Ale je fakt, že   je hodně rodin, kde ty rodiče chodi do práce a   nevidí neslyší....
Stojí to za shlédnutí, ale   veselí z toho nebudete :)

Musíme si promluvit o Kevinovi
Tak tenhle film se dá lehce popsat jedním jediným   slovem: DEPRESE. A to doslova. Už při prvních   minutách na mě dýchla tak hustá atmosféra, že jsem   začal mít fakt velkou depku. A aby to náhodou   nebylo málo, vše se čím dál tím víc stupňuje.   Celou tu dobu víte, že se stalo něco strašného,   netušíte, co to ale může být. Jen tipujete. A jak   pomalu vyprávění spěje ke svému vyústění, jste   pohlceni v té šedi tak moc, že už není úniku, už   nelze vrátit se zpět do sluného barevného dne,   bude chvíli trvat, než se z tohoto světa   dostanete.
Vše je vyprávěno retrospektivním   stylem, není však vůbec těžké se v ději vyznat,   neboť v jedněch záběrech je hrdinka totálně   šťastná, v druhých ustaraná a vyčerpaná a v   dalších zničená. Herečka Tilda Swinton zvládla   svojí roli opravdu bravurně, Ezra Miller jako nová   herecká hvězda také boduje a určitě o něm v   budoucnu ještě nemálo uslyšíme. Také se tu   objevila herečka Siobhan Fallon, která obvykle   hraje malé role v blockbusterech.
We Need to Talk   Abour Kevin doporučuji pro náročnějšího diváka...

We Need to Talk About Kevin
Opravdu působový snímek, z kterého člověka   zamrazí. Psychicky vyšinutého Kevina měla jeho   matka odmalička řezat, nebo ho spíš poslat k   psychologovi. Ve filmu se prolíná rovina   současnosti s minulostí a příběh vrcholí odhalením   Kevinova hrůzného činu, na které divák po celou   dobu netrpělivě čeká... Brilantně natočený snímek   se skvělými hereckými výkony.

Moc jsem se na film těšila, má skvělý námět.   Bohužel, byla to strašná hovadina. Z toho spratka   by možná nevyrostl magor, kdyby v dětství dostal   pár facek. Reakce lidí z města na jeho matku jsem   taky nepochopila. Vždyť ona v podstatě nic   neudělala a navíc přišla o rodinu. Kevin jako malý   mi přišel spíš posedlej satanem než psychicky   narušené dítě, které nemá rádo svoji matku. Celý   to nemělo žádný grády a bylo to divně zpracovaný.