Spíš psychologické než hororové
Film mě velmi zaujal jak nádhernými záběry moře,   krajiny a oblohy, tak hudbou s keltskými   melodiemi, taktéž herecké výkony byly ucházející,   nicméně je tam pořád jisté ALE.. Abych pravdu   řekla, neměla jsem během filmu žádný strach, což   je u hororu dost velká vada. Film ubíhal v dosti   poklidném tempu a to i přesto, že "víla"   Daisy vraždila na koho se podívala, nebo alespoň   se o to dosti pokoušela, když jí to přímo nevyšlo   na sto procent. Film mi spíš přišel na devadesát   procent samá psychologie - hodně se tam řešilo   mrtvé dítě hlavního manželského páru, či jejich   ještě nenarozený syn atd. Zlovolná holčička Daisy   se snažila sic jí síly stačily, aby trochu té   hororové nálady do filmu dostala, nicméně si   nemyslím, že se jí to povedlo. Konec byl poněkud   nepovedený a možná je to jen mou hlavou, ale film   resp. jeho konec jsem plně pochopila až na druhé   skouknutí. Takže dávám známku 7/10.