Lidé na samotách

Jednou za čas, pokud to počasí dovolí, objíždí valašské samoty zdravotní setřička, aby ošetřila ty nejnutnější rány, které příroda nebo věk přinesly těm několika zde žijícím lidem. Většina samot je opuštěných, ty, v nichž obyvatelé zůstali, čeká asi podobný osud. OKO Jána Piroha je syrovým, nemelancholickým obrazem dožívání starých lidí na valašských samotách, obrazem života pro nás ostatní často v nepochopitelných podmínkách, přesto většinou přijímaného s pokorou a naplněného štěstím. Febio