Kniha Tchyně a uzený byla jedna z prvních, kterou   jsem od nedávno tragicky zesnulé Simony Monyové   četla a už tehdy jsem se divila, že hlavní hrdinka   dostatečně nebrání svou pozici. Ani ve filmu se to   nezměnilo a postava Sylvie je hodně pasivní jak ve   vztahu ke tchýni, tak i Valerii.
Velmi mě   zaujala celková kombinace - Švormová -   Nováková-Trnavský, doplněná Čvančarovou, paní   Švormová omladinu herecky školila a tvrdě   přehrála, byť se ostatní snažili, jen Čvančarová   podle mě přehrávala, i když její postava taková   přehrávačka byla.
V každém případě ne každá   tchýně by měla skončit se studeným uzeným, moje   byla zlatá, ale některé jako v tomto příběhu   bohužel jsou a je dobré vědět, že na každého   jednou dojde.

Literární předlohu od S. Monyové jsem četla. Žel,   už je to velmi dlouho a téměř si ji nepamatuji.   Ale snad tím lépe. Při sledování inscenace jsem   nebyla ovlivněna srovnáváním s knižní podobou a   brala jsem ji jako samostatné scénáristické dílo.   Příběh je výborně zpracován. Sandra Nováková   konečně vystoupila ze stereotypu vcelku nezajímavé   sestřičky Gábiny z Ordinace a vtiskla své Sylvii   opravdu reálnou podobu. Překvapila i Jitka   Čvančarová, kterou považuji za herečku velmi   slabou, ale v roli držkaté a drzé svůdkyně Valérie   byla velmi dobrá. Synáček - miláček neboli Martin   Trnavský. Ten ani nezklamal, ani nijak   nepřekvapil, jeho herecké umění není špatné, ale   řekla bych, tak nějak stále stejné. Zato paní   Švormová, to byl koncert a skutečně byla tchýní   "na zabití":-) Milou účastí byla rolička   Marie (přítelkyně tchýně) v podání Heleny   Kružíkové, kdo sledoval Dallas, ví, že jde o český   hlas Miss Ellie Ewingové.

Dávám téměř to   nejvyšší hodnocení, protože jsem byla spokojená -   s hereckými výkony, se zpracováním, výborným   překvapením u televizního filmu byla po dlouhé   době dobrá synchronizace zvuku, dojemný závěr byl   tak trošku americký "hepík", ale   nevadil, snad naopak...kéž by podobné smíření   nastalo často i ve skutečných případech podobných   modelových situací vztahu tchýně - snacha. Tak   trochu mě pojí s příběhem vlastní zkušenost, jen   bez toho idylického závěru. Opravdu dobré dílko.

zajímavý literární námět příběhu tchyně a uzený se   neméně zajímavě podařilo přenést do filmové   podoby. autorům filmu tchyně a uzený je snad jen   třeba vytknout nestálost v celkovém vyznění   komických scén i jakési vnitřní neuspořádání   dějových linek ve spojení se střihem a hudebním   doprovodem, jenž by jasně dokreslovaly atmosféru   konktrétních sekvencí, což se logicky odrazilo na   dynamice a rytmu vyprávění. i přes některé výtky   však nelze tvůrčímu týmu snímku tchyně a uzený   upřít jasnou citelnou snahu o pravdivě zobrazený   příběh ze skutečnosti s reálnými hereckými výkony,   kterým kraluje l. švormová v titulní roli za   zdatného sekundování tria nováková - trnavský -   čvančarová. dílko tchyně a uzený jistě nadchne   všechny milovníky klasických lehčích témat i ty,   kteří mají v oblibě původní domácí tvorbu, neboť   snímku se v konečném hodnocení podařilo stanout   mezi nejlepšími výtvory střední třídy dějin   světové kinematografie.