Hrdina dne

"Hrdina dne", protože se píše rok 1933, mohl to tenkrát být při omezeném výběru osob v německé filmové výrobě pouze Hans Albers. Ve stejnojmenném filmu je mu přidělena úloha dirigenta jazzové kapely (která byla známá např. i v Brně), který se účastnil soutěže o zlatý saxofon. Konkurentkou je též dirigentka dámské kapely: tato svižná a docela hezká dáma nejen tančí a zpívá, ale dovede se velmi pohotově zamilovat. A poněvadž Hans Albers se tu objevuje rovněž jako zpěvák, taneční akrobat a mecenáš nesmělého mladého zkladatele, je z toho příběh potud zábavný, že se odehrává v prostředí hodně veselém a zdánlivě beztarostném, ale nabitém intrikami soupeřů. Nebýt těchto intrik - Hans Albers by si ani tentokrát pořádně nezahrál, neboť zamilovanost bez soupeře a bez dobývání nebylo ovzduší, v němž se přirozeně dýchá výbojné a chlapské nátuře našeho německého hromotluka. Proto jistě diváci s povděkem uvítali honičku za hudebními nástroji, které byly před soutěží ukradeny jeho konkurentce, i když by tyto scény, podle mínění tehdejších diváků, více slušely Harry Pielovi. V tomto filmu se hodně hrálo a prozpěvovalo, což se obecenstvu jistě dobře poslouchalo.