Follettův veleromán jsem četl před shlédnutím   mniserie se slovenským dabingem, ale také i s   českým na DVD od Uranie. V obou případech jsem měl   pocit, že i přes velmi dobré dialogy, výkony   kamery a herců samotných, připadalo filmové   zpracování nevyvážené a postrádající řadu   klíčových scén, které se do miniserie nedostaly.   Zřejmě s touto osekanou verzí pan Follett   souhlasil. K dobru miniserie ještě dodávám, že jak   kostýmy, tak i filmové stavby byly na vysoké   úrovni.

Hledala jsem, v čem hrál ještě Matthew Macfadyen a   vybrala si Pilíře země. Nejdřív mi sice chvíli   trvalo než jsem ho skousla v roli jakou hrál, ale   nakonec i díky Rufusi Sewellovi a dalším jsem byla   spokojená. Historický kontext neposuzuji, na to   nejsem dost velký znalec anglických dějin, ale   bylo zajímavé vidět osudy různých lidí z různých   vrstev, jak mohli v té době žít. Líbila se mi   výprava, každá postava dostala svůj prostor, co   však podle mě tvůrcům uteklo, byly posuny v čase.   Sice to doháněli maskami a šedivými vlasy, ale   třeba po deseti letech nechali sestru jednoho z   hrdinů pořád jako cca 14 letou holku a ta se vůbec   nezměnila. To samé u syna ústřední dvojice, který   by měl být v závěrečné scéně 24 letý, ale tam   figuroval puberťák. Jinak láska, intriky, úkladné   vraždy, emancipované ženy, víceméně taková   historická limonáda s dobrým koncem. Teda pro   některé.

Mini seriál se mi líbil, a nemám důvod se babrat v   tom, jestli to tak bylo ve skutečnosti a nehledám   chyby v ději. A chci pochválit slovenský dabing,   který mě nevadil až na to , že jsme měli po dvou   dílech sledování oči plné reklam a upoutávek.   Podívejte se na Jakubiskovou krvavou Báthory,   která se režisérovi vůbec nepovedla ale dívám se   na obrazy a nechám se unášet poetikou a fantazií   režisérů.

Po zhliadnutí všetkých štyroch dielov som zaujal   stanovisko, že sa jedná o film ktorý mal od   skutočnej histórie veľmi ďaleko. Ako sa vraví, že   "Z každého rošku trošku", tak to platilo   aj v prípade tohto filmu. Autori tohto filmu sa tu   na snažili vtiesniť skoro všetko ako romantiku,   politické pozadie, cirkev atď. A to všetko v   takomto časovom slede príliš nejde do kopy.   Samotný úvod má tak trocha aj zaujal, ale postupom   času má dej tohto filmu začal nudiť. Historické   bitvy, kde sa bojovalo o anglickú korunu tu   pôsobili trocha úbohým dojmom, ako z nejakého   dokumentárneho filmu.

v stutočnosti je táto katedrála fiktívna ako to   uvádza wikipedia. a aj postavy sú fiktívne. Ale   reálne je aké sa používali stavbárske metódy.
po   mnohých trápeniach bola katedrála nakoniec   postavená. režíser vydvíhol, že katedrála nie je   len stavba, ale aj symbol ľudského života, ktorý   sa neustále vyvýja.
film bol struhujúci, plný   nenávisti, intríg, čo je nanešťastie realita. ale   aj lásky. nešťastnej lásky, ked sa hlavná hrdinka   musela z praktických dôvodov vydať za   nesympatického a surového stavbára.
čo bolo   typické asi na tú dobu bolo, že stavbár Tom už po   niekoľkých týždnoch nadviaže ľubostný vzťah s   ľudovou liečiteľkou. a predtým samozrejme, že   čerstvo narodené dieťa nechá na hrobe svojej ženy,   lebo mu nemal čo dať jesť. pokiaľ sa spamätal a po   dieťa sa vrátil, dieťaťa sa našťastie ujal   jednoduchý a láskavý mních.
dosť nepresné sú tam   historické udalosti. kráľ štefan nikdy nebojoval v   boji. zlé sa mu už robilo len pri pohľade na krv.   a štefan bol známy tým, že bol veľmi zhovievavý.   preto si šľachta dovolovala, čo dovolovala, éra   štefanovej vlády sa nazývala anarchia.
štefan   vôbec nedal potopiť ľod svojho bratranca wiliama,   to bola len fantázia scenáristu.
kráľovná   matilda bola z anglicka vyhnaná, lebo okrem toho,   že šľachta by nikdy nepripustila aby vládla žena,   bola aj veľmi arogantná a drzá.
z anglicka   utiekla po zamrznutej rieke do francúzska.
a jej   syn Henrich nezabil v boji svojho bratranca   Eustacha. A Eustach bol krutý a krvilačný, nie   jeho otec Stefan. Stefan podpísal zmluvu s mladým   henrichom, že bude vládnuť do svojej smrti a   henrich sa stane kráľom.