Králičí nora

Zvláštní, že když se stane neštěstí,   jakoby se všechna slova v pronesených větách   skládala ze součástek podstaty tragédie a   veškerá komunikace směřovala jen k oné   události, přesto, že se jí všichni snaží   vyhýbat... Právě tento úkaz je zde nejvíc   patrný, spolu s pocity provinilosti obou sester,   v souvislosti s otěhotněním Izzy, která své   štěstí vnímá jako nepatřičné a Beccy,   která ho není schopná upřímně sdílet,   jakož i rozdílné pojetí hledání cesty ke   klidu duše muže a ženy, ztrátou přímo   zasažené - on se nebrání vzpomínkám, ale   žije z nich, ona se snaží odpoutat od všeho,   co by jí dítě připomínalo, až nutkání,   setkat se s jednou z příčin neštěstí,   přináší naději na vysvobození v podobě   paralelního vesmíru, v němž není jen naše   momentální smutná verze... Neoriginálním   námětem zatíženému dramatu se daří zaujmout   především díky nehysterickému zachycení   období po velké ztrátě v maličkostech, které   je těžké byť jen pojmenovat, natož sdílet,   ale i pro výkony Aarona Eckharta a Nicole Kidman,   u které mě nepřestane fascinovat, jak je ve   svých rolích krásná a svá přesto, že   téměř pokaždé vyfasuje nějakého šíleného   návrháře kostýmů :-)

Od takovéhoto filmu čekáte víc, hlavně když   víte, že film měl tu čest být vybrán   Akademií a získal nominace na Oscara. Typické   drama, které ve vás nechá prázdnou díru po   několik hodin. Deprese, tichá domácnost, žena   strádá po dítěti, které ztratila ani ne před   rokem, manžel snažící se vrátit do   normálního života. Čekala jsem aspoň   pořádně vypointovaný příběh, ale přišla   slabá suchá pointa. Aaron Eckhart předvedl   úctyhodný výkon, Nicole Kidman, no, o jejích   hereckých kvalitách není pochyb. Ukázala je   už v několika filmech. Nevím, něco mi na tomto   filmu vadilo. Panovala celou dobu hodně suchá   nemastná neslaná atmosféra, a to není dobře.   Diváka nudí, často od filmu odchází, a to se   ještě protáhne, takže sice film netrvá   dlouho, ale diváku přijde delší než dvě   hodiny.