Noc bez oddechu

"Noc bez oddechu" je film, který se snažil mimo to, aby rozesmál hlediště a poskytl mu dvě hodiny zábavy, ještě o trochu satiry, zdůrazňující přednosti všedního člověka proti těm všem, které jejich postavení nebo minulost učinily zajímavými. Tak se před diváky na plátně biografu rozvíjí příběh jedné rodiny, kde matka a otec určují pro svou dceru každý jiného ženicha, přičemž maminka staví do lepšího světla muže se světáckou minulostí a tatínek svého obchodního společníka. A tak oba soutěží s tak zanícenou rafinovaností, že dochází k hrozivým a spletitým situacím, které otřásají existenční způsobilostí všech postaviček. Z představitelů vyniká Sig Arno svou komickou překotností a místy až s grotesknímy náběhy. Ilse Korseck a Paul Richter vytvořili úhledné scény zpěvních vložek. Ida Wüst se snad již smířila se svým průměrem v zosobnění maminek na požádání a všeho druhu. Pro efektní bod tohoto filmu bylo zvoleno vystoupení Camilla Horn, té se dá zazlívat, že hvězda takové záře, která má za sebou nejeden vrcholný výkon v nejlepších filmech, by se měla uchovat jen pro to nejskvělejší filmy, alespoň v relativním slova smyslu, a ne přebíhat do okének filmových pásek těch nejnižších kvalit a nedělat nic víc, než reklamu. To stejné by se dalo doporučit i Max Adalbert, který však odbyl svou roli prostou rutinou.