Nebezpečný román

Polský zvukový film režiséra Michala Waszyňského "Nebezpečný román" měl i s prvními českými "mluvícími" filmy společnou naivnost děje, který je sestaven tak, aby se v něm uplatnil lesk přepychových barů a brlohy zločinecké spodiny, obojí ovšem s přehnaně ochotnickými typy. Příběh polského filmu začíná hned okatou nelogičností: poctivý pokladník banky se docela náhodně seznamuje se svůdnou prodavačkou v obchodě se zpěvným ptactvem, ale na této náhodě a na předpokladu úspěchu temperamentní svůdkyně byl již předem založen plán vyloupení banky. Pokladník ovšem dle scénáře podléhá, stává se hříčkou v rukou krasavice, ve které však jeho dobráctví a obětavá láska probouzí svědomí - a morálka nakonec vítězí: zlo se trestá samo nebo je potrestáno a nad lidskou slabostí se sklene duha odpuštění. Hlavní představitel Boguslaw Samborski založil svou roli hodně po vzoru Emila Janningse, ale přesto našel pro ni dosti často výraz docela osobitý. Betty Amannová byla ve filmu opravdu proklatě svůdná, především žhavostí svých pohledů, úlisností pohybů a vyzývavou elegancí toalet. Hudba A. Szpaka tvoří hlavní část zvukové stránky filmu: poslouchala se příjemně, jistě též kvůli motivům z "Prodané nevěsty", a zaujala zejména tam, kde reprodukuje známý varšavský džezový, ale protože se píše rok 1930 spíš tedy jazzový orchestr. Řeči tenkrát ve filmu nebylo mnoho a k hanbě našeho tehdejšího slovanství, diváci museli uznat, že nerozuměli ani zblo. Po režijní a obrazové stránce se film docela dobře vyrovnával průměru amerického a německého importu a s tím se jeho tvůrcové museli spokojit, jako tím bylo spokojeno obecenstvo.