U hrnčíře

Z otevřeného okna domku je slyšet počítání – otec se synem si právě uvnitř hrají na pikanou. Syn piká, postupně se mění v číslice, které odpočítává. Otec se snaží schovat pod skříň. Prostor je však příliš malý, skříň se zakolébá a spadne na něho. Rána vytrhne syna z počítání, horní část číslice osm se promění zpátky v jeho hlavu, ze spodní se vysune prst, nadzvedne šátek a syn se podívá ke skříni. Zpod skříně se vysouká placička a změní se v otce. Otec nenápadně nohou zvedne poraženou skříň. Naznačí synovi, aby pikal dál. Sám se znovu rozhlíží a přemítá, jak se co nejlépe schovat. Do oka mu padne kytka ve velké váze, stojící na podlaze. Otec ji vyzdvihne na skříň a sám se promění v tutéž vázu s květinou. Dá synovi znamení, aby začal hledat. Ten se změní z číslice šestnáct opět v syna, nos se mu protáhne do trojnásobné délky a hledá po všech koutech, až se zastaví před skříní. Sehne se a strčí pod ni nos. Otec vystrčí z vázy ruku a syna polechtá na noze. Syn se zprudka postaví, až se skříň zakymácí, zakymácí se i váza s kytkou. Syn se rozhlíží, ale otce nikde nevidí. Tomu už došla trpělivost, z vázy na zemi se vynoří noha, která chlapce zezadu pořádně kopne. Syn, který to nečekal, prudce roztáhne ruce a bouchne do skříně. Vázička spadne na zem a rozbije se na kusy. Otec nevěřícně zvedne střep a rychle ho strčí do kapsy, protože se právě ve dveřích objevila matka. Otec se rychle změní v květinu, ale matčin bystrozrak tím neoklame. Rozbitá vázička je objevena, a otec se synem vyhnáni z domu. Oba se vypraví za hrnčířem sehnat novou vázu. Hrnčíř stojí u svého kruhu. Otec se synem vejdou a se zájmem pozorují jeho práci. Pak požádají o vázičku. Hrnčíř jin nabízí všechny možné tvary váz, ale otec stále vrtí hlavou. Najednou syn spatří až docela nahoře na jedné z polic vázičku podobnou jejich rozbité a upozorní na to otce. Oba dva se snaží k vázičce vyšplhat a podaří se jim přitom shodit a rozbít téměř všechno hrnčířovo zboží. Otec se snaží situaci urovnat po dobrém a nabízí rozezlenému mistru peníz. Ten však odmítá a hodlá si svůj dluh vyrovnat ručně. V pranici, která se strhne, všechno kolem mění poddajně tvar, až je nakonec z hrnčířovy chalupy a z toho, co k ní patřilo, nevzhledná placka. Otec se synem utíkají, co mohou, a rozezlený hrnčíř za nimi hrozí. Uprchlíci, dostatečně daleko od zničeného domku, si opět uvědomí svůj vlastní problém: nutnost sehnat novou vázičku. Zastaví se, a ještě udýchaní si z plochého kamene udělají hrnčířský kruh. Jeden z druhého pak utrhává kusy plastelíny a snaží se vytvořit vázu. Oba se přitom zmenšují a kdo ví, jak by to bylo dopadlo, kdyby se na kopci neobjevila matka hrozící vařečkou. Oba se honem dají do pořádku a začnou si jako by nic hrát s míčem, který narychlo uhnětli. [im] U hrnčíře. Filmový přehled. 1976, č. 36, nestránkováno.