Poslední dny války

Nevýrazný televizní snímek, který snad ani   neměl vzniknout. Komorní melodrama, které   místama vypadá jako hraný dokument, nudí už   od samého začátku. Mnohé bitevní scény jsou   vytvořeny počítačem, a vskutku velmi dobře.   Ale co je to platné, když se vyznění   příběhu ztrácí ve vyčpělosti trapných   pasáží a zvratů, které jsou doprovázeny   komorní a gregoriánskou hudbou. Ani po   půlhodině sledování tohoto prazvláštního   díla mě nenapadlo, o čem to vlastně celé je.   Televizní optika budí úsměv nad trapností   všeho kolem, což ještě podporuje   katastrofální herecké výkony. Oni ti herci   vlastně ani nemají co hrát. Scénář plný   nelogičností je snad děravější než   ementál. Při přestřelkách je nepochopitelně   použita roztřesená kamera, což se zde vůbec   nehodí a postrádá smysl. Tento počin je jeden   velký filmový omyl.

Britský a německý důstojník plus polská   zdravotní sestra, kterou zachránili před   znásilněním, přestrojeni za Němce, se snaží   dostat co nejdříve k Američanům se   svědectvím o popravě členů polské exilové   vlády v SSSR sovětskými vojáky. K tomu všemu   mají v patách Sověty, a to na německém   území, kde si nemůžou být ničím jisti. Jde   o docela pěkný snímek z prostředí konce 2.   světové války, který také mimo jiné ukazuje,   třebaže ne úplně realisticky, zbytečnost a   krutost posledních bojů na obou frontách, v   okamžiku, kdy je Berlín už obklíčen   Sovětskými vojsky. Oceňuji i to, že se na   konci nedočkáme žádného velkého happy-endu,   což se v amerických filmech vidí zřídka kdy.