Tuto hororovou pohádku ocenˇuji.Všechno má nádech   romantického příběhu o lásce a je to i   strašidelné. Člověk je natěšený, jak to všechno   bude pokračovat a co ještě uvidí. Panové v   maskérně odvedli vynikající práci a pan Juraj Herz   se nezpronevěřil tomu, že umí natáčet smyslné   příběhy.

Hodně strašidelná pohádka
Když jsem byl malý kluk a viděl jsem tuhle   "pohádku" tak jsem se hodně bál. Hrabě a   jeho čáry a tajemné podzemní prostory se síní   času. Film má místy ponurou atmosféru strachu a   děsu, napjatého ošekávání jak to dopadne s   potulným studentem, je v něm ale i veselí na   pouti. Výtečná je hudba k filmu.

Síň času a v   ní svíce našich životů, které nám hoří. Kolik nám   asi ještě zbývá? v jedné písni se zpívá:   "Naše životy hoří jako svíce a mrtví milovat   nemohou". A o tom je vlastně tento film. O   lásce kterou našel potulný student u jedné krásné   dívky. Dřív než ji ale najde a získá, musí se   utkat s děsivým hrabětem, který ovládá...

Vřele   film doporučuji (ale ne malým dětem) ke zhlédnutí.

Zpočátku to bylo docela veselé,ale jak už to někdy   bývá,potom to hodně "zvážnělo".Řekl bych   že až moc.To ovšem neznamená,že by jsme se na   tento kousek neměli dívat.Naopak,protože výkony   českých a slovenských herců ( např.: Juraj Kukura   ) jsou skutečně famózní.Hodně se mi líbil Josef   Kemr jako šéf herců a komediantů a v neposlední   řadě F.Filipovský v roli velkovévodského šaška.

Patří mezi nejlepší filmy J. Herze...
...spolu s Petrolejovými lampami (ty považuji   jednoznačně zcela za nejlepší), dále Morgianou,   Dnem pro mou lásku a filmem Panna a netvor.   Ačkoliv v jeho filmech není takové množství   dialogů, což je fakt, který mi běžně příliš   nevyhovuje, u Herzových režijních počinů to vnímám   jinak. Snad je to právě tím netypickým jeho   rukopisem z let 70., kdy do popředí dává magickou   hudbu, v rámci jejíhož podbarvení se nese celý   děj. Panna a netvor také není přímo klasickou   pohádkou, obsahuje hororové prvky, ale jde o něco   naprosto mimořádného, o velmi působivou adaptaci   Krásky a zvířete. V podobném duchu se nese také   neprávem opomíjené Deváté srdce, kde rozhodně   exceluje Juraj Kukura, jehož protipólem je něžný   prvek v podobě Julie Jurištové. Ač se u filmu   nebojím a nikdy jsem se nebála, právě to tajemno a   působivá hudba ve mně vždy vyvolávaly zvláštní   pocity, možná až trošku depresivní. To však není   zápor, naopak. Film splňuje svůj účel se vším   všudy, zasloužil by si určitě být častěji uváděn v   TV.

Deváté srdce
Jeden z nejlepších Herzových filmů.Je to film mého   dětství.Od začátku až do konce je člověk napnutý   jako struna a k tomu krásná melodie z pera Petra   Hapky-není co dodat.snad jen to,že pohádka je   docela strašidelná a řekl bych,že obsahuje prvky   horroru,takže se budete občas bát.Herecké obsazení   je skvělé,zazářili zde čeští i slovenští   herci.Škoda jen,že se film už dlouho neobjevil na   našich programech.Nebylo by špatné vidět jej třeba   o vánocích,nebo ne?

film, který se tváří býti pohádkou, ale pohádkou   zdaleka není, i když pohádkové prvky v něm jsou -   nechybí zde sice princezna, šašek (i když ten   představuje spíš druhou tvář šašků - tedy tu   smutnou a strhanou) a šťastný konec, ovšem dějově   se to spíš přibližuje k ponurému hororu, po kterém   vám děti 100% spokojeně neusnou:)

V mých očích jedna z nejlepších českých pohádek.   Krásně depresivní atmosféra podtržená stejně   krásnou depresivní hudbou.

Čtu-li hodnocení, či komentáře níže napsaných,
domnívám se, že na film, a to je na každém filmu   to nejkrásnější, máme zcela odlišné názory. Tento   režisér nemá, dle mých kriterií, špatný film.   Aldobrandini je skutečný padouch a přesto, když se   při skvělé hudbě Petra Hapky rozpadá v prach, je   Vám ho až líto. Vynikající hudba v celém filmu,   pro mne vynikající film. I moji synové, kteří dnes   tvoří střední generaci, jsou i po letech filmem   nadšeni a pídí se po něm. Film vřele doporučuji,   ale ne zrovna dětem. Jedná se o horor!

Určitě nejstrašidelnější česká pohádka (aspoń co   jsem viděl).Bohužel musíte přežít 2/3 filmu než se   začne něco dít, pak to ovšem stojí za to.Jako   mikroprcek jsem potom minimálně dvě noci nespal:-)

Můj bratr jednou vymyslel soutěž o Zlatý Psotníček   - určenou pohádkám, po jejichž shlédnutí zůstává   dítě přilepené žvýkačkou u stropu. Jsem si jista,   že Deváté Srdce by mohlo soutěžit o první místo.   Já se ovšem bavila výtečně už jako dítě a chuť na   tuto "pohádku" mě neopouští ani po   letech.