Jeden z vrcholů propagandistického filmu,   bolševici si pro svůj účelový výklad onoho puče   nemohli vybrat nikoho lepšího než Ejzenštejna.   Ideově je to samozřejmě zavrženíhodné, jenže po   formální stránce je to natolik parádní, že zkrátka   ta tendenčnost nemůže být jediným a dokonce ani   hlavním hlediskem. Ve své době to byla naprosto   převratná filmařina a ze své působivosti si toho   hodně uchovala dodneška, což se týká například   práce se střihem. To, co se dneska běžně - a   většinou samoúčelně - objevuje v akčních filmech,   tedy onu rychlopalnou střihovou skladbu,   Ejzenštejn používá výhradně ke zdůraznění   myšlenky. Mísí se tu dokumentarismus se   symbolickým vyjádřením, což v mém případě vedlo   občas k nepřehlednosti, když se mi podařilo jedno   zaměnit s druhým. Hlavní je ale, že i když má film   dvě hodiny, je němý a historická věrnost je mu   cizí, nenudil mě ani chvíli.

Film jsem viděl před milionem let, byl už tehdy   slavný. Dynamické akce a energická gesta   demonstrovaly pozitívní sílu myšlenky, který   vychází z mas. Opravdu novátorský film. Konečně   patří do kolekce filmových unikátů.

Uvedení filmu Sergeje M. Ejznštejna do sovětských   kin bylo o rok pozdrženo, protože bylo nutné   přepracovat všechny scény, kde vystupoval Lev   Trockij, který mezitím upadl v nemilost strany. Ve   filmu jsou některé scény tak precizně   rekonstruovány, že byly diváky považovány za   dokumentární záběry.

Neberu to po stránce dějové, nikdo znás u toho   nebyl,ale jak si se vším poradil mladý režisér.   Film se natáčel téměř před 85 lety a režiséři si z   filmů Ejzeštejna udělali učební látku. I když se   dnes filmy dají vůbec vidět, mají historickou   filmařskou vypovídací hodnotu..