Obsah filmu Den sedmý, osmá noc
Dílo označené normalizátory za „vrchol socialistické pornografie" a bez premiéry rovnou uložené do trezoru. Až uvedení v roce 1990 doložilo, s jakou naléhavostí film zachytil dusnou pookupační atmosféru a předpověděl pokleslé chování mnoha lidí v mezních situacích nejistoty a strachu. Fraška o tom, jací běsové číhají v každém z nás.
Do malebné české vesničky přijíždějí potulní komedianti, aby tu předvedli pašijové hry. Výpadek proudu při večerním představení zavdá místnímu Srandistovi (Jan Libíček) podnět k poťouchlému šíření panikářských obav z toho, čemu mají sloužit vagóny na nádraží. A kam vůbec zmizel výpravčí? Vyhecovaný lid se...
Do malebné české vesničky přijíždějí potulní komedianti, aby tu předvedli pašijové hry. Výpadek proudu při večerním představení zavdá místnímu Srandistovi (Jan Libíček) podnět k poťouchlému šíření panikářských obav z toho, čemu mají sloužit vagóny na nádraží. A kam vůbec zmizel výpravčí? Vyhecovaný lid se brzo chápe akce: Srandista ustavuje zvláštní výbor, Holič (Václav Špidla) se táže, proč herci hrají zrovna to, co hrají, formují se hlídky domobrany, Předseda (Bohumil Šmída) velí: „Ověřovat, hlásit!" Jen stále není jasné, mají-li vagony sloužit deportacím, či záchraně. V druhém případě se všichni nevejdou, je nutno selektovat, vybojovat si své místo. Dochází k potyčkám, znásilnění, po noci se dostaví špatné svědomí i vzpurnost: „Kdo
je hovno, poplave. Budoucnosti se musí pomáhat, a pěkně zvostra. Jen žádnou slabost." (Holič). „Kde sou všecky vinný, není nikdo vinnej." (Předseda). Nelítostný boj kdo s koho je tím posvěcen, „nevhodný svědek", vracející se výpravčí, umlčen, a to zrovna rukou pacifistického Učitele (Jan Kačer), vyzývajícího do té doby „hledat třetí východisko". Apokalyptický pohled shůry najde pak ve vesnici a na nádraží už jen posledního spravedlivého, blázna Josefa (Jaroslav Wagner), který rozdal své věci sousedům, neboť „hodiny jdou pozpátku". Do filmu zrozeného ze scenáristových posrpnových perzekučních snů vložil i Evald Schorm (1931-1988) nemálo ze zážitků syna kulaka vyhnaného kdysi vlastními sousedy z gruntu,
(luk)
katalog 1. Festivalu nad řekou < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (4)
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 9.7.2009
Jestli jsem po Zabité neděli D. Vihanové cítila beznaděj, tak tohle byl daleko větší náraz na psychiku. Síla davu byla jasně ukázána ve filmu Proč, ale tady byla panika a stoupající strach daleko silnější, protože se nedala vůbec identifikovat příčina. Jestliže si člověk uvědomí, že tohle napsal Z. Mahler těsně po okupaci bratrskou armádou, tak zcela chápu, proč emigrace byla dobrým řešením dalšího života u mnoha lidí.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 20.2.2009
Tento film by se měl povinně pouštět pro základní školy doporučuju mladé generaci,která ted nastupuje.Sice některým větám porozumí starší generace a sceny kde národní vybor znasilnuje herečku na hřbitově je tak od 15 let.Ale je to vízva pro mladé aby věděli co je čeká a nemine.Ve filmu to vyznívá jako by prověřoval stát své lidi nebo cizí stát snažil ovladnout uzemí,svíraví pocit s neznama je až do konce kdy poselství přichází z nebes ale pouze pro místního blázna nejčistějšího obyvatele vesnice.Postava učitele-Jan Kačer- je symbolem českého zbabělého intelektu,který davá teto české trapné,šaškovské atmosfeře,která je typická pro české prostředí,naději na svobodu a čistotu která je dovršena tragickým patosem a klamem.Na konec sám učitel se stavá dezinformatorem aby zachoval v anarchií která vypukla v prostřed totalitního systemu,smysl pro utrpení,víru a lásku.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
