Second World War Diary (1939–1945)
Další název:
Deník 2. světové války; Válka den po dni; Deník 1939–1945
Žánr:
dokument / válečný
Délka:
62 minut, (72 DVD po cca 60–65 minutách)
„Série 72 DVD – válečné události zachycené den po dni.“
Obsah filmu Deník – Druhá světová válka
Deník – Druhá světová válka (1. díl) – září 1939
Září roku 1939. 1. září v brzkých ranních hodinách přepadává hitlerovské Německo Polsko, pod průhlednou záminkou fiktivního polského útoku na vysílač v tehdejších německých Gliwiích, které bylo zinscenováno německými agenty. Velká Británie a Francie v souladu se spojeneckou smlouvou, které měly s Polskem uzavřenu, žádají o okamžité přerušení německého útoku a když Hitler podmínce nevyhoví, vyhlašují Německé říši válku. Skutečné válečné operace však nezahajují a tím promarní vynikající příležitost porazit Hitlera na jeho vlastním území v době, kdy ještě nebyl zdaleka vyzbrojen tak dobře,...
Deník – Druhá světová válka (1. díl) – září 1939Září roku 1939. 1. září v brzkých ranních hodinách přepadává hitlerovské Německo Polsko, pod průhlednou záminkou fiktivního polského útoku na vysílač v tehdejších německých Gliwiích, které bylo zinscenováno německými agenty. Velká Británie a Francie v souladu se spojeneckou smlouvou, které měly s Polskem uzavřenu, žádají o okamžité přerušení německého útoku a když Hitler podmínce nevyhoví, vyhlašují Německé říši válku. Skutečné válečné operace však nezahajují a tím promarní vynikající příležitost porazit Hitlera na jeho vlastním území v době, kdy ještě nebyl zdaleka vyzbrojen tak dobře,...
Září roku 1939. 1. září v brzkých ranních hodinách přepadává hitlerovské Německo Polsko, pod průhlednou záminkou fiktivního polského útoku na vysílač v tehdejších německých Gliwiích, které bylo zinscenováno německými agenty. Velká Británie a Francie v souladu se spojeneckou smlouvou, které měly s Polskem uzavřenu, žádají o okamžité přerušení německého útoku a když Hitler podmínce nevyhoví, vyhlašují Německé říši válku. Skutečné válečné operace však nezahajují a tím promarní vynikající příležitost porazit Hitlera na jeho vlastním území v době, kdy ještě nebyl zdaleka vyzbrojen tak dobře, aby mohl vést válečné operace na dvou frontách.
Dobře vyzbrojené tankové jednotky Wehrmachtu s podporou německého vojenského letectva rychle postupují do nitra zoufale se bránícího Polska, které stále doufá v přímou vojenskou intervenci svých západních spojenců. Doufá však marně. Velká Británie, jejíž vojenská síla byla nedostatečná a ochromená předchozí usmiřovací politikou britské vlády, teprve dává dohromady svůj expediční sbor k výpravě na kontinent. Francouzská armáda, tehdy největší na světě, nesměle ostřeluje německé pozice, ale skutečné útočné operace proti Německu se vůbec neodváží. Za německými jednotkami postupují na polské území speciální jednotky SS, určené k likvidaci polské inteligence, kněžstva, mocenských struktur a vůbec polské vyšší a střední třídy, neboť Polsko má napříště sloužit Hitlerovi jako zásobárna levné a nekvalifikované pracovní síly.
Odpor vůči německým okupantům je tvrdě potlačován, bránící se města krutě bombardována, zejména hlavní město Varšava je za krátko změněno v hromadu sutin. V kritické době, kdy německá vojska okupují polovinu polského území vpadá do zad Polákům Sovětský svaz, který si chce urvat pro sebe kus Polska v souladu s německo-sovětskou smlouvou uzavřenou ministry zahraničí Ribbentropem a Molotovem. A Polsko stále marně čeká na spojeneckou pomoc, jež je jen zcela symbolická.
Současně s postupem v Polsku na plno propuká válka na moři, kde Říše vystavuje Velkou Británii námořní blokádě a jednak hladinovými loděmi, jednak a zejména ponorkami, se snaží přerušit pro britské ostrovy životně důležité námořní linky. A tak zatímco USA jsou neutrální, Sovětský svaz rozšiřuje svoje území o pobaltské státy východní Polsko a připravuje útok na Finsko, zatímco Británie bojuje proti německým ponorkám, Francouzi se ukrývají v pevnostech Maginotovy linie, plánuje Hitler invazi na západ a spolu s celým Německem slaví úspěchy v Polsku. A také vítězství nové německé vojenské strategie, strategie Bleskové války - Blitzkriegu.
Na konci září polská kampaň končí plným vítězstvím německých ozbrojených sil a Polsko pro tento čas a v dosavadní podobě zaniká, rozděleno mezi dočasné spojence Německou říši a Sovětský svaz. Mezi dva kruté diktátory, kteří se navzájem obdivují i nenávidí, mezi Hitlera a Stalina.
Deník – Druhá světová válka (2. díl) – říjen 1939
Říjen 1939, druhý měsíc nejkrvavějšího válečného konfliktu dějinách lidstva...
Varšavu okupují vojáci Wehrmachtu a odzbrojují zbytky obránců. Polským bojovníků za svobodu se podaří ukořistit dva německé armádní šifrovací stroje Enigma, které se podaří dopravit do Francie, což v budoucnu umožní práci dešifrantům v anglickém Bletchley Parku. Hitler vykoná ve Varšavě přehlídku svých vítězných jednotek a spolu Goebbelsem vyhrožují, že osud zničené a vypálené Varšavy mohou následovat i další velkoměsta, pokud se nepodrobí německé branné moci. Současně Hitler omilostňuje německé vojáky obviněné z válečných zločinů. Ale i na dalších místech se schyluje k válečnému požáru. Roste napětí na západní hranici Německé říše, která horečně připravuje útok na Francii, Belgii, Holandsko a Lucembursko.
Na severovýchodě se chystá Sovětský svaz napadnout Finsko, vůči kterému má územní nároky a současně chce rozšířit bezpečnostní zónu kolem Leningradu. Zintenzivňuje se námořní válka mezi Velkou Británií a Německem, kde se obě dvě strany pokoušejí o totéž - znemožnit druhé straně námořní zásobování, zejména pro Spojené království životně důležité. Německo sahá k opatřením porušujícím námořní právo - napadá i lodi neutrálních států.
USA stále trvají na své neutralitě, ale přesto se presidentu Rooseveltovi podaří změnit některá ustanovení Zákona o neutralitě, aby mohl britskému spojenci dodávat zbraně. Nemalou měrou k jeho úspěchu napomohou německé útoky na americké lodi. Současně se Spojené státy ještě naposledy snaží vystupovat jako prostředníci mezi nepřátelskými stranami a to jak v západní Evropě, tak mezi SSSR a Finskem. Jejich úsilí je však marné, americké návrhy jsou nepřijatelné jak pro Británii a Francii, tak pro německo a Sovětský svaz.
Polsko jako státní útvar dočasně zaniká, stejně jako před tím Rakousko a Československo. Na jádru jeho území vzniká Generální gouvernement, hrůzovládná kolonie Německa pod vedením dvou krutých diktátorů: Hanse Franka, guvernéra, a jeho faktického nadřízeného, Heinricha Himmlera, říšského vedoucího SS.
Deník – Druhá světová válka (3. díl) – listopad 1939
Listopad 1939, třetí měsíc nejkrvavějšího válečného konfliktu dějinách lidstva...
Válka v Evropě pokračuje třetí měsíc. Bojuje se však sporadicky a většinou pouze na moři. Boje v Polsku skončily, oba okupantské státy, Hitlerovo Německo a Stalinův Sovětský svaz masakrují polské obyvatelstvo, zejména Židy, inteligenci a důstojníky poražené polské armády. Hitlerův hlavní štáb připravuje bleskovou invazi do západní Evropy, jejíž cílem je rychlé obsazení Belgie, Holandska a Lucemburska a poté útok na Francii ze severu, přes zdánlivě neprostupné lesy Arden.
Na východě, na hranicích Sovětského svazu a Finska, se soustřeďují sovětská vojska. Ačkoliv jednání mezi SSSR a Finskem stále ještě probíhají, Stalin je již rozhodnut malý severský stát zničit a rozšířit tak sovětské území, tak jako se to podařilo, avšak bez boje u Lotyšska, Litvy a Estonska.
V Mnichově se odpůrce nacismu Elser pokouší zabít Hitlera. Hitler jako zázrakem vyvázne. Také válka na tajné špionážní frontě je stále intenzivnější, Britové a Francouzi dostávají závažné informace od svých agentů v Německu i od odpůrců Hitlera mezi Němci samotnými. Německé námořnictvo se pokouší odříznout od zásobování britské přístavy jednak kladením min, jednak nemilosrdnou ponorkovou válkou. Také britská Royal Navy se snaží o blokádu Německa. Rovněž mezi německou generalitou se objevují lidé, kteří nesouhlasí s Hitlerem, jeho agresivní politikou a také s bezohlednou krutostí, se kterou postupují v Polsku jednotky SS.
Americkému prezidentu Rooseveltovi se podaří změnit zákon o neutralitě USA ve prospěch Francie a Británie, kterým je umožněno, proti hotovému zaplacení, odebírat americké zbraně a další strategické materiály. Poslední den v měsíci začíná útok sovětských vojsk na Finsko. Konflikt se rozšiřuje...
Deník – Druhá světová válka (4. díl) – prosinec 1939
Prosinec 1939, čtvrtý měsíc nejkrvavějšího válečného konfliktu dějinách lidstva...
Válka pokračuje čtvrtý měsíc. V Evropě vypukne další válečný konflikt - Sovětský svaz napadá Finsko ve snaze si přivlastnit část jeho území. Stalin a jeho generalita zdecimovaná vyvražděním většiny schopných důstojníků při armádní čistce v předchozích letech, se přepočítali. Finsko, jež chtěli Sověti obsadit bleskovým úderem, se houževnatě brání a občas přechází do překvapivě účinných protiútoků. Proti agresorovi se postaví téměř celý svět, včetně Hitlerova spojence Mussoliniho. Pomoc Finsku posílají Britové, Američané, Italové. Tisíce dobrovolníků se hlásí do jednotek, které mají pomoci Finům ubránit se přesile Rudé armády.
Na mořích, převážně v Atlantiku, pokračují střetnutí hladinových plavidel i ponorková válka. Zvyšuje se tonáž lodí potopených německými ponorkami. Obětí nejsou jen britské lodi, ale i americké, norské, švédské, argentinské, řecké a holandské obchodní parníky a tankery. V jižním Atlantiku řádí německý bitevní křižník (nebo jak tento typ lodě nazývali Britové, kapesní bitevní loď) Admirál Graf Spee pod velením kapitána Langsdorffa. Potápí řadu obchodních lodí, britské námořníky z nich částečně vezme do zajetí a při doplňování zásob je nechá přestoupit na zásobovací loď. Britové vyhlásí na Grafa Spee hon. Po týdnech hledání jej na cestě mezi Afrikou a Jižní Amerikou dostihnou britské křižníky Ajax, Achilles a Exeter. Admirál Graf Spee je vážně poškozen, ukrývá se v přístavu v Montevideu, který však musí do tří dnů opustit. Po vyplutí je potopen vlastní posádkou na rozkaz samotného Hitlera. Vůdce Třetí říše současně nařizuje odložit invazi na Západ a zvýšit zbrojní výrobu. Jeho vojenské štáby rovněž analyzují...
Deník – Druhá světová válka (5. díl) – leden 1940
Leden 1940, první měsíc druhého roku II. světové války.
Na severu Evropy pokračuje Zimní válka, konflikt mezi agresorem Sovětským svazem a slabě vyzbrojeným, ale statečným Finskem. Přes velkou přesilu sovětských vojsk není sovětská ofenzíva úspěšná. Špatná výstroj sovětských vojáků, nedostatečný výcvik, neschopnost sovětského velení, to vše přináší Rudé armádě katastrofální ztráty. Sovětský diktátor Stalin je nakonec přinucen vyměnit velení, to původní nakonec skončí na popravišti, a Sovětský svaz přichází s nabídkou na mírové jednání.
Na mořích kolem britských ostrovů a na lodních trasách do Velké Británie zuří ponorková válka, kterou se Třetí říše pokouší zlomit britský odpor, zbavit Velkou Británii životně důležitých dodávek surovin, materiálů, zbraní a potravin a vyhladovět britské obyvatelstvo.
V Polsku pokračuje vraždění polských elit a židovského obyvatelstva. Poláci, ale i české obyvatelstvo má sloužit k otrocké práci pro Říši. Hitler opakovaně odkládá ofenzívu na Západě a invazi do Belgie, Nizozemska a Francie. Důvodem je nepřipravenost říšské branné moci, špatné počasí, ale také prozrazení německých vojenských plánů po zajetí dvou německých důstojníků u Mechelenu.
Velká Británie uvažuje o obsazení norského pobřeží, Hitler se rozhodne předejít takovému pokusu rychlou okupací Dánska a Norska. První lord britské admirality, Sir Winston Spencer Churchill burcuje britské veřejné mínění k obraně demokracie v Evropě.
Deník – Druhá světová válka (6. díl) – únor 1940
Únor 1940, první měsíc druhého roku II. světové války.
Válka trvá již půl roku. Hitlerovy štáby dokončují plány k invazi na Západ. Zatímco dosud měla navrch klasická koncepce vedení operací, ne nepodobná von Schlieffenově plánu z roku 1914, přichází skvělý německý stratég generál von Manstein s novou koncepcí útoku - rychlým průnikem tankových vojsk přes Ardenský les. Pokud bude úspěšný, rozdělí spojenecká vojska na dvě části, které bude snazší zničit.
Zatím ve Finsku pokračuje hrdinný odpor proti sovětským vetřelcům. Ale Finům se již nedostává jak lidí, tak zejména vojenského materiálu a zbraní, zatímco Sovětský svaz je schopen přisunovat na frontu stále nové síly. Finská kapitulace se jeví jako nevyhnutelná, a finští představitelé, kteří chtějí zabránit úplné okupaci svého území a genocidě národa, vyzývají Sověty k jednání o příměří.
Na moři pokračuje krutá námořní válka, ztráty lodního prostoru potřebného k zásobování Velké Británie narůstají. Občas se ale i Britům podaří dobrý úlovek; potápějí několik německých ponorek a osvobozují na 300 svých námořníků z německé zásobovací lodi Altmark.
Hitler, po jistých snahách konzervativního křídla vrchního velení branné moci k izolaci von Mansteina, dává přednost jeho plánu. V Polsku a na dalších okupovaných územích dochází ke stále větší perzekuci místního obyvatelstva, zejména Židů, což se nelíbí řadě německých armádních velitelů, kteří si stěžují na počínání Waffen SS svým nadřízeným a dokonce i Hitlerovi samotnému...
Deník – Druhá světová válka (7. díl) – březen 1940
Březen 1940, třetí měsíc druhého roku války.
Hitler a jeho operační štáby konají poslední přípravy na dvě velké operace. Hlavní je v tomto roce útok na Francii a obsazení Belgie, Nizozemí a Lucemburska. Současně však německé Vrchní velitelství branné moci a Hitler osobně chtějí obsadit Dánsko a Norsko a tím si zajistit zdroj a dopravu pro Německou říši nezbytné železné rudy ze Švédských nalezišť.
Velká Británie, a po výměně ministerského předsedy Daladiera za mnohem realističtějšího Paula Reynauda i Francie, chtějí obsadit norské pobřeží, aby tyto dodávky přerušili a zajistili si severní Atlantik a dokonce uvažují i o útoku na švédské jižní přístavy, ze kterých byly vypravovány lodi s rudou do Německa. Současně spojenecké štáby i britští a francouzští politici stále ještě uvažují, že přes Norsko a Švédsko pošlou posily bojujícímu Finsku, ač oba státy průchod spojeneckých jednotek přes své území do Finska několikrát zamítly. Finsko, které již nemá rezervy výzbroje, ani další vojáky a jehož armáda je zdeptána sovětskou přesilou, přistupuje na sovětské podmínky příměří, aby si zachovalo nezávislost. Ztrácí východní část svého území, zejména Karélii a musí sovětskému svazu na třicet let pronajmout některé své přístavy a základny, zejména přístav Hanko.
Na moři pokračuje námořní válka, obě strany se snaží druhou vyhladovět a zbavit dodávek surovin a materiálů. Na francouzsko-německé hranici probíhají drobné šarvátky a přestřelky, včetně leteckých soubojů.
Deník – Druhá světová válka (8. díl) – duben 1940
Po měsících relativního klidu, zvaného "válka konfet" či "podivná", nebo též "sedací válka", kdy se bojovalo pouze na moři, občas ve vzduchu a na zemi se objevovaly pouze sporadické boje, spíše přestřelky na Západním valu a Maginotově linii, vypuká v dubnu válka mezi Spojenci a Německem již i na zemi, v severní Evropě. Spojencům, zejména Winstonu Churchillovi, zastávajícím stále funkci I. lorda Admirality je jasné, že Hitler Skandinávii nenechá na pokoji. Potřebuje si zajistit životně nutné dodávky železné rudy těžené ve Švédsku a dopravované do Německa přes norské a švédské území a poté přes Severní moře.
Nejvyšší spojenecká válečná rada proto již nějaký čas zvažuje preventivní vojenské operace, jež by jednak dodávky rudy zastavily, nebo alespoň výrazně omezily, a současně by umožnily chránit, z letišť na pobřeží Norska, lodní trasy v severním Atlantiku před Kriegsmarine. Ale váhání spojeneckého velení i politické reprezentace se nevyplatí.
Hitler, kterému je jasné, že bez Norska a Dánska by se dostal v severní Evropě a v severním Atlantiku do svízelné situace, Spojence předejde. Několik dnů před konečným datem zahájení spojeneckých operací na západním pobřeží Norska, zahajuje dne 9. dubna bez vyhlášení války invazi do obou severských zemí. Dánsko obsadí za 24 hodin, Norsko, kde se vyloďují dne 15. dubna kombinované britsko-francouzsko-polské síly, mu trvá déle, ale celkem 45 tisíc vojáků Spojenců počítaje v to i slabě vyzbrojenou a špatně organizovanou norskou armádu, nemá šanci proti perfektně vyzbrojeným oddílům Wehrmachtu a SS čítajícím přes 80 tisíc mužů.
Jen na moři, kde Němci nemají k dispozici takové síly, jako britská flotila posílená Francouzi a zbytky polského loďstva, dosahují Spojenci dílčích úspěchů. A Hitler, opojen dalšími válečnými úspěchy, urychluje přípravy k invazi do západní Evropy.
Deník – Druhá světová válka (9. díl) – květen 1940
Válka v Evropě pokračuje pátým měsícem. Po týdnech odkladů způsobených nejprve nepřipraveností hitlerovské válečné mašinérie a poté špatným počasím, přichází Hitlerův šťastný den. Brzy ráno 10. května 1940 přepadávají vojska Německé říše Holandsko, Belgii, Lucembursko a Francii.
Jeden klín obrněných a motorizovaných jednotek míří k přístavům na pobřeží Nizozemska, na Rotterdam a Antverpy, dva útočné proudy směřují přes Belgii k ústí Šeldy a k francouzským přístavům Dunkirk a Calais, jeden proud směřuje obloukem k Boulogne a dva přes Lucembursko míří na Remeš a poté dál na Paříž.
Pevnostní Maginotově linii, jež je nejpevnější na hranicích Německa a Francie od společné hranice se Švýcarskem po hranici s Belgií a Lucemburskem se Hitlerova vojska vyhnula. Proč ztrácet čas na dobře bráněné hranici, usoudili správně němečtí stratégové. Mají svůj Blitzkrieg a ten se zdá být bez chyb. Namísto boje proti pevnostem útočí na místech, kde je hranice chráněná hůře a neváhají dokonce projít Ardenským lesem, kde je Spojenci neočekávají vůbec. Spojenecká linie Dyle-Mása-Šelda, jež byla jádrem francouzského obranného plánu se hroutí. Spojenci ustupují, civilní obyvatelstvo prchá před bombardováním a tím ještě zhoršuje logistiku Spojenců.
Na konci května je okupováno Holandsko, Belgie i Lucembursko, třistapadesát tisíc Britů a Francouzů obklíčeno u Dunkirku a Francii zbývají do potupné kapitulace tři týdny. V řadách Francouzů, a také i některých Britů, se šíří poraženecká nálada, ale Sir Winston S. Churchill, nyní již nový ministerský předseda Spojeného království svůj lid povzbuzuje a říká: "My zvítězíme" a nařizuje evakuaci svých a francouzských obklíčených jednotek z Dunkirku do Británie.
Deník – Druhá světová válka (10. díl) – červen 1940
Válka v Evropě pokračuje. Pokračuje i evakuace vojáků Britského expedičního sboru a francouzských vojáků z pláží poblíž přístavu Dunkirk. Německá vojska se zatím připravují na konečný útok.
Francouzská obrana se zcela hroutí, boje jsou již prakticky jen sporadické a jednotky Wehrmachtu a Luftwaffe, posílené vojsky zbraní SS, v podstatě pronásledují prchající francouzská vojska a civilisty. Závěrečný útok začal 5. června a již 14. června vstupují jednotky Německé říše triumfálně do Paříže, kterou Francouzi prohlásili za otevřené město ze strachu před jejím zničením.
Hitlerovská vojska postupují ve čtyřech hlavních směrech. Na francouzské přístavy Brest a Cherbourg, na Paříž a dále na jih na La Rochelle a Bordeaux, na střed a jih Francie ve směru na Marseille a do alpských oblastí Francie, kde jim jdou vstříc jednotky italské armády, která chce urvat svůj díl na kořisti.
19. června začíná evakuace francouzských a polských jednotek z přístavu Bayonne do Velké Británie, kde se stanou spolu s vojáky evakuovanými z Dunkirku jádrem francouzských sil Svobodných Francouzů.
21. června začíná jednání o francouzské kapitulaci, která je dovršena podpisem dohody o kapitulaci Francie v Compiegne. Hitler si nenechá ujít velkou příležitost a kapitulace je podepsána ve stejném vagonu, ve kterém podepisovalo kapitulaci Německé císařství v roce 1918. Válka v západní Evropě má malou přestávku a chystá se její další dějství - útok na Velkou Británii.
Deník – Druhá světová válka (11. díl) – červenec 1940
Po kapitulaci Francie se Hitler chystá napadnout Velkou Británii. Ta prakticky nedisponuje pozemními vojsky, které by byly schopny útočníka, pokud se vylodí v dostatečném množství, odrazit. Těžká výzbroj zůstala na plážích u Dunkirku a britští povolanci a domobrana cvičí s dřevěnými maketami pušek. Celá obrana Spojeného království nyní závisí na tom, aby Luftwaffe nezískala vzdušnou převahu, která je podmínkou úspěšného vylodění. Německá vojska obsazují britské ostrovy v Kanálu La Manche. Britská vláda se rozhoduje neutralizovat francouzské válečné lodi v oranském přístavu z obavy, že je Kriegsmarine využije proti Britům. V odvetu požaduje maršál Petain po Hitlerovi bombardování Gibraltaru. Luftawaffe však má jiné úkoly - 10. července začíná první fáze letecké Bitvy o Británii.
15. července pronáší Churchill jeden ze svých pověstných rozhlasových projevů v BBC. Hovoří o nebezpečí německé invaze a potvrzuje, že Spojené království se nevzdá. Na projev reaguje o čtyři dny později Hitler, který nabízí Británii jakýsi ponižující mír. Za další tři dny je nabídka oficiálně odmítnuta britským ministrem zahraničí lordem Halifaxem, zatímco neoficiálního odmítnutí se Hitler dočká již za pár hodin po projevu.
Válka pokračuje i v Africe, Pacifiku a v Atlantském oceáně, kde německé ponorky ve stále větším počtu potápějí lodi všech národů, které se snaží zásobovat Velkou Británii.
Deník – Druhá světová válka (12. díl) – srpen 1940
V Evropě a v severní Africe pokračují válečné operace. Pokračuje letecká válka proti Velké Británii a německá Luftwaffe se připravuje na rozhodující úder, a jak její šéf Goering doufá, úder konečný, který srazí Velkou Británii na kolena a umožní vylodění Wehrmachtu na pobřeží jižní Anglie. Na německých leteckých základnách v Německu, Francii, Belgii, Holandsku a Norska je připraveno 875 bombardérů s dlouhým doletem, 316 hloubkových bombardérů, 702 jednomotorových a 227 dvoumotorových stíhaček.
3. srpna napadá fašistická Itálie Britské Somálsko, které obsadí do 19. srpna. Současně se italská armáda připravuje na útok proti Egyptu.
12. srpna se totální letecká válka proti Velké Británii rozbíhá. Přichází Den orla, Der Adler Tag. Napadána jsou zejména letiště v jižní a střední Anglii, ale i na severovýchodě Británie na pobřeží Skotska, a továrny vyrábějící letadla v Bristolu, Coventry, Cardiffu, Sheffileldu, Birminghamu, Glasgow a v řadě dalších míst.
17. srpna Hitler vyhlašuje úplnou námořní a leteckou blokádu Velké Británie. Letecké útoky a bitvy nad Británií kladou nesmírné nároky na obě bojující strany, avšak nejvíce na Velkou Británii, která v Den orla měla k dispozici zhruba 700 stíhacích letadel, proti kterým stála trojnásobná přesila německých bojových letadel. Přesto se Luftwaffe nedařilo Británii zlomit a její ztráty byly mnohem vyšší, než ztráty RAF.
V britských stíhačkách bojují nejen britští piloti, ale i mnoho pilotů z okupovaných zemí v Evropě včetně Československa, piloti z britských dominií a dobrovolníci z Irska a USA.
V noci z 23. na 24. srpna dochází, pravděpodobně bez rozkazu Goeringa, k nočnímu náletu na Londýn. Tento nálet sice způsobí obrovské škody a mnoho obětí mezi Londýňany, ale současně vyburcuje Brity k ještě důraznějšímu odporu a vede k prvnímu náletu na Berlín, který RAF provede v noci z 25. na 26. Válka dostává nový rozměr. Od konce srpna až do konce války budou obě bojující strany napadat i civilní cíle.
Deník – Druhá světová válka (13. díl) – září 1940
Pokračující válka v Evropě nabývá na intenzitě a na ukrutnosti. Pokračuje letecká Bitva o Británii, první výhradně letecká válka v dějinách. Německo se snaží dostat na kolena Velkou Británii, v té době svého jediného protivníka, který s vypětím všech sil odolává pokračující vzdušné ofenzívě i námořní blokádě a současně na obou stranách běží hektické přípravy německé kombinované invaze na anglické břehy. Nemilosrdně jsou bombardovány nejen vojenské cíle, ale od druhé poloviny srpna i britská města včetně Londýna. A RAF na tyto útoky odpovídá nálety na Berlín, i když prioritními cíly jejich bombardovacích misí jsou vojenské cíle související s německou leteckou a ponorkovou ofenzívou.
Ačkoliv němečtí vojenští a političtí představitelé na veřejnosti stále hýří optimismem co se invaze do Británie a jejího budoucího pádu týká, situace pro Brity není tak tragická. Německé Luftwaffe prostě pomalu docházejí síly. Invaze je v polovině září odsunuta na konec měsíce, protože německé letectvo nedokázalo získat převahu ve vzduchu, a nakonec je odložena na neurčito a nikdy k ní již nedojde.
Nebojuje se ale jen v západní Evropě. V Africe Itálie ukončila okupaci Britského Somálska a 9. září zahajuje invazi do Egypta, jež je rovněž britským protektorátem. Italové ovšem nejsou příliš úspěšní, Britové je zastavili na obranné linii u města Marsa-Matruh.
Nezahálejí ani Japonci, kteří se souhlasem francouzské kolaborantské vlády ve Vichy vstupují do Francouzské Indočíny (současného Vietnamu), kde zřizují řadu základen, zatímco koloniální úředníci Francie se stávají pouhými loutkami.
Vojenské jednotky Svobodných Francouzů se vyloďují pod ochranou Královského loďstva u Dakaru ve francouzské kolonii Senegal, ale operace není úspěšná a po několika dnech musí být vojska stažena.
Ve Spojených státech se zrychluje vyzbrojování armády a námořnictva, končí přípravy na předání 50 torpedoborců Velké Británii a je schválen zákon o povinných odvodech do ozbrojených sil. President Roosevelt se snaží přimět americké zákonodárce k souhlasu se zvýšením pomoci Spojenému království přes nepříznivé prognózy z úst některých amerických diplomatů, kteří nevěří, že Británie německý nápor vydrží.
Deník – Druhá světová válka (14. díl) – říjen 1940
Čtvrtý měsíc pokračuje Bitva o Británii – letecká ofenzíva Luftwaffe s cílem získat vzdušnou nadvládu nad RAF, a umožnit německým kombinovaným silám vylodění na britském pobřeží – ale výsledky jsou pro Německo stále neuspokojivější. Ač byla rozbombardována řada britských měst a narušena infrastruktura, Britové jsou stále odhodlanější a ztráty Luftwaffe stále větší. Hitler nakonec 12. října od invaze do Británie ustupuje a formálně ji odloží na jaro roku 1941.
Současně však nařídí urychlit přípravy na přepadení Sovětského svazu a jeho generálům je jasné, že plán Seeloewe – Lvoun se již neuskuteční vůbec.
Stále intenzivnější jsou boje v severní Africe. Mussolini je pln optimismu a věří, že se mu podaří britská vojska porazit. Současně vydává rozkazy k přepadení Řecka a to přes nesouhlas Hitlera, se kterým se 4. října setkal v Brennerském průsmyku.
Hitler se ve francouzském Hendaye setkává s generálem Frankem, španělským diktátorem, který však odmítá Hitlerův požadavek na vstup Španělska do války na straně Osy.
Ve snaze zajistit nerušené dodávky rumunské ropy, vstupují Německá vojska se souhlasem rumunské vlády na území Rumunska.
28. října přepadají italská vojska Řecko. Hitler zuří, když mu to téhož dne Mussolini oznamuje na společné schůzce ve Florencii, ale Mussolini je přesvědčen, že Řecko vydrží italský nápor jen několik dnů.
Bojuje se také v Asii. Británie znovu otevírá takzvanou "Barmskou cestu" do Číny, což si vyžádá zuřivé japonské útoky na ni. Současně Japonsko obsazuje další část Francouzské Indočíny včetně Hanoje.
Deník – Druhá světová válka (15. díl) – listopad 1940
Letecká Bitva o Británii skončila britským vítězstvím, o které se zasloužili především piloti stíhaček pocházející ze čtrnácti zemí. Německo přišlo o více jak 4000 členů posádek a téměř dva tisíce letadel, i když ztráty Britů a jejich spojenců byly také vysoké. Hitler však pokračuje v bombardování měst a průmyslových objektů, zničeno je Coventry včetně historické katedrály, těžce poškozeny jsou Southampton, Birmingham, Liverpool, Bristol a Londýn. Těžké ztráty má i britské královské námořnictvo a obchodní loďstvo. Ale do Británie přicházejí i jiné optimističtější zprávy – v USA vítězí v prezidentských volbách potřetí Fraklin D. Roosevelt, který podporuje americkou pomoc Velké Británii.
V Řecku pokračuje italská invaze, ale Řekové, posílení britskými jednotkami z Afriky, se prozatím úspěšně brání.
Sovětský ministr zahraničních věcí Molotov se setkává s Hitlerem a snaží se s ním dohodnout sovětskou okupaci Finska, se kterou ale Hitler nesouhlasí. A tak si "rozdělují" zbytek Evropy a Asii, včetně Britské Indie. Sovětský svaz také vřele vítá Tripartitní pakt mezi Německem, Itálií a Japonskem, ke kterému se připojují Slovensko a Maďarsko. O připojení uvažuje i SSSR.
Britská Navy napadá námořní základnu v Tarantu, hlavní roli hraje letadlová loď HMS Illustrious, jejíž torpédové letouny těžce poškodí tři italské bitevní lodi, dva křižníky a větší počet menších plavidel. Protože italské ozbrojené síly jsou soustředěny na útok na řecko, dochází k dočasnému útlumu bojů v severní Africe.
Deník – Druhá světová válka (16. díl) – prosinec 1940
Z Řecka, napadeného italskými vojsky 28. října, jsou agresoři vytlačováni do Albánie. Řecká armáda obsadila přístavní město Saranda a ve vnitrozemí Gjirokaster a Pogradec. Do konce měsíce je obsazena více jak čtvrtina Albánie.
Pokračují útoky Luftwaffe na britská města a odvetné bombardování Německa a vybraných cílů na Německem okupovaných územích a v Itálii britským královským letectvem.
8. prosince začíná operace Kompas, první velká spojenecká ofenzíva ve válce, jejímž cílem je vyhnat italská vojska z Egypta. Proti stopadesátitisícové italské armádě stojí pouhých 36 000 britských, australských, indických a francouzských vojáků. Ale již v prvních dnech operace se Spojencům daří zničit takzvanou Malettiho bojovou skupinu složenou ze tří italských divizí a Itálie ztrácí 40 000 vojáků s veškerou výzbrojí.
Hitler vydává direktivu nařizující Vrchnímu velitelství branné moci (OKW) připravit na jaro roku 1941 invazi do Sovětského svazu. V závěru měsíce Itálie žádá oficiálně Říši o vojenskou pomoc ve válce proti Řecku. Německá Luftwaffe uskutečňuje těžké nálety na Manchester a Londýn. Při bombardování Londýna je vážně poškozena katedrála Svatého Pavla.
V Atlantiku pokračuje námořní válka vedená německým ponorkovým loďstvem proti konvojům směřujícím do Velké Británie, válčí se také ve Středozemním moři a pokračují útoky italského letectva na Maltu.
Deník – Druhá světová válka (17. díl) – leden 1941
Řecká vojska pokračují v postupu na albánském území, dosud okupovaném Itálií. Ta se marně snaží postup Řeků, podporovaných britským letectvem, zastavit. Jsou již dokonce ohroženy její zásobovací linie, protože řecké armádě a námořnictvu se daří blokovat hlavní albánské přístavy Durres a Vlore, zatímco přístavní město Saranda je v řeckých rukou.
Pokračují útoky Luftwaffe na britská města a britské bombardování cílů v Německu a letišť a přístavů v Belgii, Holandsku a Francii. Pokračuje i válka na mořích, zejména v Atlantiku a ve Středozemním moři. Britská veřejnost se stále obává německé invaze, zatímco v úředních místech již začíná převažovat optimismus v této otázce.
Operace Kompas úspěšně pokračuje. Indická 4. pěchotní divize byla přesunuta do východní Afriky, aby odtud vytlačila italská vojska. V severní Africe ji nahradila australská 6. pěchotní divize, která spolu s britskou 7. obrněnou divizí známou jako "Pouštní krysy", obsazuje jednu italskou pozici v Libyi za druhou. Na konci ledna jsou již Spojenci téměř na východním pobřeží zálivu Velká Syrta.
To se však již do severní Afriky chystají německé obrněné jednotky pod velením Erwina Rommela. Také v řecko-italské válce nebude ponechán hlavní Hitlerův spojenec Mussolini bez pomoci, to ale ještě Spojencům, přes jisté náznaky získané ze zpravodajských zdrojů, není známo.
Ve Spojených státech vrcholí politické boje, ohledně pomoci bojujícím spřáteleným státům, zejména Velké Británii. Odpůrci izolacionizmu pomalu získávají převahu, což se m.j. projevilo schválením "Zákona o půjčce a pronájmu" i udělením plných mocí prezidentu Rooseveltovi v záležitostech týkajících se americké národní bezpečnosti.
Deník – Druhá světová válka (18. díl) – únor 1941
V severní Africe končí spojeneckým úspěchem Operace Kompas, první velká spojenecká ofenzíva ve druhé světové válce. V zajateckých táborech se po jejím ukončení ocitlo kolem 130 000 italských vojáků – Italů a Libyjců, italská 10. armáda prakticky zaniká a pozice Osy na africkém kontinetu je vážně otřesena. Z Mussoliniho snu o nové Římské říši jsou trosky. Současně však v Tripolisu v Libyi přistávají první jednotky Rommelova Afrika Korpsu a to v brzu přinese další zvrat strategické situace v oblasti, tentokrát v neprospěch zatím osaměle bojující Velké Británie a Commonwealthu.
Velmi úspěšně pokračují operace Spojenců ve východní Africe. Jednotky složené z Britů, Indů, Jihoafričanů, Belgičanů, Svobodných Francouzů a afrických vojáků bojujících pod vlajkami britských kolonií v Africe obsazují Eritreu a Italské Somálsko a úspěšně postupují v Etiopii a Britském Súdánu a Britském Somálsku.
Významné boje se uskutečňují i na moři. Pokračuje a zintezivňuje se ponorková válka proti Velké Británii, jejímž cílem je Británii izolovat od dodávek životně důležitého zboží a surovin z USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu a z britských kolonií v Africe a Asii. Těžké boje se odehrávají ve Středozemním moři v souvislosti s boji v severní Africe a v Rudém moři v souvislosti s východoafrickými operacemi. Štěstí se obrací jednou na tu, podruhé na onu stranu. V Tichomoří vzrůstá významně napětí v souvislosti s agresivní politikou Japonska.
V USA se bojuje na politické půdě a příznivci angažovanosti ve prospěch Velké Británie upevňují své pozice. Hitlerovské Německo se připravuje na útok proti Řecku, jemuž bude předcházet vstup německých vojsk do Bulharska, které stále ještě kolísá mezi snahou zůstat neutrální, nebo se plně připojit k mocnostem Osy. Sovětský svaz, kde se velení ujali nově jmenovaní velitelé, se připravuje na obranu země.
Deník – Druhá světová válka (19. díl) – březen 1941
Hitlerovy štáby ukončují přípravy na invazi na Balkán a do Sovětského svazu, Vůdce svým podřízeným dokonce sděluje přesné datum zahájení operací. Poslední překážkou v postupu na Řecko je Jugoslávie, jejíž vedoucí představitelé jsou ochotni s Německem spolupracovat a připojují se k "Paktu tří". To však vyvolá nepokoje zejména v Srbsku a dochází k Brity podporovanému vojenskému převratu, po kterém se ujímá moci mladý král Petar II. Karadžordževič, stojící pevně na straně Spojenců. A tak Hitler musí rychle změnit plány a Jugoslávii obsadit násilím.
Válka mezi stále ještě osamocenou Velkou Británií a Německem zuří ve vzduchu a na moři. Stále jsou bombardována britská města, přístavy, doky a velké továrny, na což Británie odpovídá bombardováním německých námořních základen, loděnic a průmyslových objektů. Ale RAF již začíná tvrdě útočit i na německá města. Na moři pokračuje válka jak mezi hladinovými plavidly, tak válka ponorková. Dochází k bitvě u mysu Matapan, která významně oslabí schopnosti Itálie kontrolovat Středozemní moře. V Atlantiku řádí bitevní lodi Scharnhorst a Gneisenau a zejména ponorky. Ale úspěchu dosahují i Britové, protože německé ztráty ponorek rovněž rostou.
Do Řecka jsou přesunována spojenecká vojska ze Západní pouště, Egypta a Palestiny k obraně proti připravované německé invazi, kterou signalizují masivní přesuny německých jednotek do Rumunska a Bulharska. Přesuny vojska ze severní Afriky je však významně oslabena obrana nedávno dobytých území v Libyi a dochází k první ofenzívě Afrikakorpsu, při které jsou obsazena města El Agheila a Mersa Brega.
Úspěšně pokračují operace Spojenců ve východní Africe – v Eritrei, Italském a Britském Somálsku a v Habeši, dnešní Etiopii – kde spojenecké jednotky postupují na hlavní město ze dvou směrů, od východu přes Hargeysu a od západu přes Asosu a Mendi.
Na Dálném Východě postupují japonská vojska úspěšně přes čínské území od východu na západ. Válka je zde nesmírně krutá a krvavá.
Deník – Druhá světová válka (20. díl) – duben 1941
Hitlerova vojska spolu s dalšími účastníky Tripartitního paktu – Itálií, Maďarskem a Bulharskem – zahajují další fázi bleskové války, tažení na Balkán. Jsou napadeny Jugoslávie a Řecko a ani jeden z těchto států není schopen účinné obrany. Situaci nemůže zachránit ani účast britsko-australsko-novozélandského expedičního sboru v počtu 63 000 mužů. Vždyť Němci a Italové mají proti Řecku nasazeno 1,245.000 mužů oproti necelým pěti stům tisícům vojáků na straně Řecka, letadel 1200 oproti 300 spojeneckým a tanků 1360 oproti stovce tanků na straně Řecka. Podobný nepoměr panuje i na jugoslávském bojišti a proto není divu, že tažení netrvá ani měsíc. Následuje po něm další "Dunkirk" – evakuace spojeneckých expedičních jednotek a části řecké armády do Egypta a na Krétu, která se ovšem okamžitě stává dalším německým cílem.
Nepříliš optimistická je i situace v Africe. Zatímco na východoafrické frontě je v podstatě vítězství Spojenců jisté, v severní Africe se stupňuje tlak ambiciózního německého generála Rommela a jeho Deutsche Afrikakorpsu, kterému se ve spolupráci s italskými jednotkami podařilo postoupit až na libyjsko-egyptskou hranici a přístav Tobruk, bráněný australskými, britskými, československými, indickými a polskými vojáky sevřel do kleští pevného obklíčení.
Válka však probíhá také v Atlantiku, ve Středozemním moři, ve vzdušném prostoru západní Evropy a v Číně.
Spojené státy se také připravují na válku, i když prezident Roosevelt neustále opakuje, že přímá účast na konfliktu není jeho cílem. Zvyšuje se počet vojáků, na tempu nabírá výroba zbraní a výstroje v amerických továrnách, prudce se zvyšuje stavba lodí, výroba dopravních prostředků, roste objem dopravovaného zboží včetně exportu do Velké Británie a Spojené státy již samy cítí potřebu zajistit lodní dopravě náležitou ochranu, protože ztráty v důsledku činnosti německých ponorek se zvyšují.
Deník – Druhá světová válka (21. díl) – květen 1941
Květen roku 1941 je měsícem velmi významných událostí na několika bojištích, kdy obě strany konfliktu střídají úspěchy s neúspěchy.
Na svoji první bojovou plavbu vyplouvá 18. května bitevní loď Kriegsmarine Bismarck, zázrak moderní techniky a mistrovský kus lodního stavitelství, spolu s těžkým křižníkem Prinz Eugen.
Po zastávce v norském Grimsfjordu, poblíž okupovaného norského přístavu Bergen, se obě lodi vydávají 22. května na lov spojeneckých obchodních plavidel do severního Atlantiku. V Dánském průlivu je zpozoruje britská hlídka sestávající z těžkých křižníků HMS Norfolk a HMS Suffolk, a ta přivolává na scénu bitevní loď HMS Prince of Wales a bitevní křižník HMS Hood s doprovodem torpédoborců. Dochází k dělostřeleckému souboji, při které je slavný a populární Hood potopen po zásahu do muničního skladu.
Británie reaguje nasazením mohutných námořních sil a dne 27. května je Bismarck potopen. Jeho první plavba se po pouhých devíti dnech stala jeho plavbou poslední.
V severní Africe pokračují, prozatím neúspěšně, snahy Afrikakorpsu dobýt přístav Tobruk.
Porážkou iráckých povstaleckých jednotek Rašída Aliho al Gayláního končí krátká anglo-irácká válka, ve které se na straně povstalců angažovala i německá Luftwaffe.
Ve druhé polovině května také začíná boj o Krétu, kde britská přítomnost ohrožující zásobovací linie Osy ve Středomoří a obava z využití tamních letišť pro bombardování ropných rafinerií v Rumunsku, je trnem v oku hitlerovského Německa. Nejdříve je ostrov opakovaně bombardován letadly Luftwaffe a italského královského letectva a 20. května je zahájena mohutná vzdušně-výsadková operace pod názvem Merkur, která končí 1. června kapitulací zbývajících spojeneckých jednotek, před kterou se podařilo více jak polovinu spojeneckých sil evakuovat do Alexandrie.
Pokračuje však také ponorková válka proti Velké Británii a válka ve vzduchu, zatímco se německé vojenské síly připravují na zahájení invaze do Sovětského svazu.
Deník – Druhá světová válka (22. díl) – červen 1941
Měsíc červen 1941 se stal jedním z přelomových období ve II. světové válce. Po měsících plánování a příprav jsou v první polovině června soustředěny na hranici mezi Německem a Sovětským svazem, včetně území, které tyto státy předem vojensky ovládly, více jak tři miliony vojáků německých a rumunských ozbrojených sil s více jak čtyřmi tisíci tanků a samohybných děl a dvěma a půl tisíci letadel. Proti nim stojí téměř stejně početná Rudá armáda s mnohonásobně vyšším počtem tanků a letadel, která je však dezorganizovaná, má nízkou morálku a není správně vedena.
V brzkých ranních hodinách dne 22. června se rozehřmí na německé straně děla všech ráží v dělostřelecké přípravě a za úsvitu vzlétá téměř dva tisíce letadel, aby zaútočila na vojenské objekty a letiště na frontě a v jejím týlu a na další důležité cíle a fronta o délce 1700 km se dává do pohybu směrem na východ. Začala největší a nejmohutnější ofenzíva v dějinách lidstva – operace Barbarossa.
Velká Británie již není ve válce proti Hitlerovi a jeho spojencům osamocena a Sovětský svaz se stane brzy jedním ze členů protihitlerovské koalice.
A tak paradoxně, i když budoucí spojence provázely v červnu samé neúspěchy, protože německé síly postupují sovětským územím téměř bez odporu, operace Battleaxe na frontě v severní Africe selhala, Velká Británie nadále čelí bombardování a námořní ponorkové válce, otevření druhé fronty na východě je strategickou chybou ze strany Hitlera a jeho vojenského i politického vedení, která zasela sémě jeho budoucí porážky. < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (1)
(reklama) Nejlevnější DVD, Blu-ray >
| Distributor v ČR: |
| CODI Art & Production Agency s.r.o |
| Přístupno: |
| od 12 let |
Bez komentáře :-).
Tento film můžete okomentovat jako první. Pro tuto akci musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaných členem serveru, doporučujeme se zaregistrovat.
Další volby
Hodnocení filmu
86.7 %
TV Program
ČT1 - Zprávy ve 12
12:00 - 12:20
ČT2 - Evropa dnes
12:00 - 12:25
NOVA - Televizní noviny (1994) [TV po...
12:00 - 12:35
PRIMA family - Schimanski: Nadoraz (1997) [TV...
11:45 - 13:50
Filmová databáze v číslech
Filmů: 84994
Osobností: 396751
Fotografií: 310642
Plakátů: 162625
Obsahů a biografií: 80226
Osobností: 396751
Fotografií: 310642
Plakátů: 162625
Obsahů a biografií: 80226
Poslední komentáře
Fontána (2006)
Skvela hudba aj vizualne spracovanie zatial davam 8/10 ale urcite musim este pozret s komentarom rezisera
/29.5.12/ cz dabing - Studio Virtual 2007
Autor: decepticon | Hodnocení: 8 / 10
Pod kontrolou (2004)
POD KONTROLOU
Docela dobrý film s poměrně slušným a neotřelým námětem. Mně se to docela zamlouvalo, byla jsem hodně více >
Autor: prvosenka | Hodnocení: 8 / 10
Duhová kulička (1985) [TV film]
Velmi dobry [zabudnuty] film o dedovi, ktory nikdy nedospel a jeho vnukovi, ktory vdaka nemu zacina dospievat :)
+Ferda
/28.5.12/ spatny TVrip
Autor: decepticon | Hodnocení: 10 / 10
Predátoři (2010)
Ach jo :( Jednička bezkonkurenční,dvojka taky super,ale všechno co přišlo potom,už prostě nestojí za řeč! Adriana Brodyho mám více >
Autor: Karius | Hodnocení: 5 / 10
Vetřelci vs Predátor 2 (2007)
Oživení této zabijácké vesmírné ikony jsem v roce 2004 ještě zkousnul,ale tohle?Já nevim,ale v tý Americe občas žerou kua silný drogy více >
Autor: Karius | Hodnocení: 4 / 10
