Nenásilná romantika, kterou naštěstí nezakončí   tradiční patos. Příjemná hudba, jednoduchý příběh.   Film nenabídne nic převratného, ale zároveň   nenudí. V podstatě nemám co vytknout.

Přesto, že country není můj čálek čaje, mě tento   film velmi oslovil a přitáhl. Vše se odehrávalo   tak nějak na jednu stranu smutně a pochmurně a na   druhou svižně a v rytmu. Snímek mi trošičku   připoměl Wrestlera, především díky zaměření na   zestárlou hvězdu, která vlastně nemá nic a neví   ani kde najít útěchu. Crazy Heart, ale pro mě bylo   podstatně emotivnější a rozhodně doporučuji.

Ještě pár takových pěkných filmů a ze mě se snad   stane milovník country. Jeff Bridges ovšem zraje   jako víno a tohle byl v jeho podání vskutku   herecký koncert.

Revolta
Miluji Jeffa. Jsem neskutečně šťastna, že se v   posledních letech na stará kolena zase vátil do   světa filmu. Miluji jeho rošťáctví. Miluji To, že   je pořád klukem. To, že si ze sebe umí udělat   legraci. Dlouhé vlasy, staré hadry, alkohol, stará   dobrá tráva, bohémství, blbé kecy... Miluji To,   že tohle vše je bez pár drobečků atributem každého   jeho filmu, a že i přesto jej nepovažujeme za   starého blázna, a to protože je famózní,   charismatický, starý-mladý, pokorný, střízlivý,   mimo, dokonalý člověk. Tento snímek je mou   srdcovou záležitostí, protože mi přináší   vzpomínky. Doplňen mému srdci lahodícím songem,   opilou whisky a krásnou přírodou je pro mne tou   pravou Amerikou a já se pro ní stala vlastníkem   "Crazy Heart"... nemohu dát méně než 10*   ani kdybych chtěla. A já nechci...

Bláznivé srdce
"Jeden z mých nejoblíbenějších herců Jeff   Bridges, to musím vidět," říkal jsem si, když   jsem náhodou narazil na tento film. Bohužel už mi   nějak unikla informace, že zde můj favorit hraje   country zpěváka. Zde nastal kámen úrazu. Tomuto   hudebnímu stylu moc neholduji a jelikož celý   snímek byl proplétán nejrůznější country hudbou,   nemohl jsem přijít Bláznivému srdci na chuť. K   tomu mi navíc celý příběh přišel na stejný způsob,   jako písničky co jsem slýchával u táboráku.   Nezáživné, o ničem, celkově bez ducha. Navíc celé   tempo bylo pomalé a já pořád čekal až se zase   začne něco dít (dlouhé a nekonečné desítky minut).   A když už se něco dělo, nestálo to nakonec za nic.   Celkově mi to přišlo jako story nějakého rockera,   jenom podáno o sto decibelů jemněji, aby k tomu   měli přístup i děti. Osobně jsem nevěděl, že tito   zpěváci žijí nějak výjimečně. Z reálných osob znám   jen Nedvěda (i když si ani pořádně nejsem jist,   jestli to co hraje je ještě country nebo už folk)   a ten mi nějak extra odvázanej nepřijde...