Film nikdy nemůže nahradit dobrý román. V   porovnání se Zolovou předlohou Lidské bestie film   notně bledne. Jednak byl děj hodně zkrácen a   značně pozměněn, a za druhé je tu hlavní postava   líčena oproti románu v příliš dobrém světle,   příliš umírněně, jako v podstatě nešťastná, zlá,   leč čestná bestie, lidská bestie. Původní Zolův   román jej bez obalu líčí mnohem nesmiřitelněji   prostě jako (odborným termínem) parafilika. A   Zolův román je jemu podobnými postavami, lidskými   bestiemi, přímo přeplněn (ostatně tak jako v   životě)! Filmové zpracování je tedy pouhá   nepodařená, mírná, neškodná, vybledlá   napodobenina. Vracím se ke knížkám.
Jinak byl   film až na pár chybiček docela dobře provedený.   Všiml jsem si např. dobré kvality obrazu i zvuku.   České filmy z té doby rozhodně tak kvalitním   materiálem nedisponují, jsouce jaksi vůbec celé   "ušmudlané", jak se o nich vyjadřoval   Goebbels. Francie byla zřejmě kdysi velmocí i v   umění filmovém.

Vynikající zpracování románu Émila Zoly se   skvělými výkony herců a s přesným vystihnutím   chmurné atmosféry nádraží. Ještě k závěru filmu:   když druhý den Lantier zjistí, jaký hrůzný čin   provedl, spáchá sebevraždu - vyskočí z jedoucí   lokomotivy.

Dlouhé záběry utíkající krajiny z pohledu   mašinfíry lokomotivy, šílenství, pesimismus,   hroucení lidských vztahů a úctě k životu -   poetický realismus jako z partesu, doplněno   skvělým herectvím Jeana Gabina.
Snímek, po kterém   divák propadne trudnomyslnosti, nicméně toto je   vysoká filmařina předválečné kinematografie,   kterou je nutno také vidět a znát.