Ať si zamerikanizované stádo tupých ovcí říká co   chce, pro mě je HELENA A JEJÍ CHLAPCI jednoznačně   nejlepší seriál, jaký kdy byl natočen!:) A je mi   úplně jedno, že jdu proti davu, tenhle seriál je   moje vlastní citová záležitost. Nádherným způsobem   je zde kladen důraz na lásku a přátelství, dva   hlavní motivy seriálu. Divákům je jasné, že takhle   to v reálném světě nechodí a ani autoři se nesnaží   o tom někoho přesvědčovat. Snahou tvůrců je   poukázat na to, jak by mezilidské vztahy měly   fungovat. Každá z hlavních postav má svůj osobitý   charakter. S některými se v mnohém ztotožňuji   (Natálie, Manu), jiné obdivuji pro jejich   serioznost a autoritu (Helena, Mikuláš), s dalšími   se hezky od plic zasměju (Johana, Kristián, Lola,   José, Róza) a na některé dívky (Benedikta, Anežka,   Zaza) se prostě jen krásně kouká.:-) Ale téměř   všichni na mě působí velice sympaticky (silnou   averzi mám pouze vůči Lindě a Tereze, neboť   rozvrátily vztah Johany a Kristiána). Musím také   zmínit protřelé záporáky (Ariela, Thomas Fava),   kteří partě nejednou pořádně zkomplikovali život.   I přes obrazovku se natolik vžívám do děje,   problémů a milostných zápletek hlavních hrdinů, až   mám pocit, že jsem také členem jejich party.   Všechny radosti i zármutky prožívám s nimi.   Dokonce jsem si sehnal růžovou kravatu, přesně   takovou, jakou měl v jednom dílu Kristián.:)   Zpočátku byly epizody pouze v humorném duchu a   každý díl měl samostatný příběh. Postupně však   epizody mají na sebe přímou návaznost a děj začne   nabývat na dramatičnosti. Objevují se vážnější   společenská témata, jako např. drogová závislost,   pokus o znásilnění některé z dívek, potrat nebo   nákaza virem HIV. Vůbec mi v seriálu nevadí to   studiové prostředí, pořád je tam mnohem větší   rozmanitost interiérů, než bývá u amerických   seriálů tohoto typu. Jsem rád, že se mi v době   vysílání podařilo nahrát všech 280 dílů + prvních   65 dílů navazujícího seriálu ROZMARY LÁSKY. Díky   tomu i po tolika letech, kdy seriál dávno upadl u   diváků i vedení našich TV v zapomnění, mám stále   možnost sledovat tento romanticko-komediáln í   skvost francouzské kinematografie.

Ačkoliv přiznávám, že v TV občas i docela s chutí   koukám na dílka ne béčkové, ale snad přímo déčkové   kvality, některá z nich i po dlouhých letech   vzbuzují vstávání vlasů hrůzou na hlavě. Jakožto   studentku ovlivněnou spolužáky v polovině 90. let   mne také napadlo se podívat na kultovní záležitost   té doby - "Helena a její chlapci", na   který jsem neslyšela jedinou negativní kritiku.   Ani při nejlepší vůli, se zaťatými zuby a snahy   být "in" se svými vrstevníky se však   tato záležitost nedala strávit. To už říkám -   zlaté "Beverly Hills 902 10", ač ani to   žádný velký zázrak nebyl, oproti   "Heleně" je to skvost hodný televizní   ceny Emmy.