Nejkrásnější

Po čtyřleté odmlce a několika nerealizovaných projektech se Luchino Visconti vrátil do filmové branže v roce 1951 snímkem Nejkrásnější. Impulzem pro natočení tohoto filmu se stala možnost spolupráce s herečkou Annou Magnaniovou, kterou chtěl obsadit už do svého filmového debutu Posedlost, tyto plány však zhatilo její těhotenství. Anna Magnaniová, přezdívaná "herečka Říma", byla hvězdou poválečné italské kinematografie a její úspěšná filmová kariéra úzce souvisela s nástupem neorealismu. Její průlomovou rolí ve filmu, která jí přinesla celoevropskou popularitu, byla postava Piny v Rosselliniho dnes už klasickém neorealistickém díle Řím, otevřené město (Roma citta aperta, 1945). Podobně jako Pina je i Maddalena Cecconiová, hlavní hrdinka melodramatu Nejkrásnější, milující matkou, která s hrdostí sobě vlastní snáší všechna příkoří i nástrahy doby. Maddalena je fascinována idealizovanou filmovou produkcí hollywoodské a římské továrny na sny, která je tak odlišná od jejího všedního života chudé manželky dělníka. Její vlastní herecké ambice zůstaly nenaplněny, a tak se je snaží realizovat prostřednictvím své pětileté dcery Marii. Doufá, že díky úspěšně zvládnutému konkurzu na hlavní dětskou roli se její dceři otevře cesta ke kariéře filmové celebrity. Pro splnění tohoto snu je ochotna podstoupit téměř vše, dokonce utratí rodinné úspory. Ve své zaslepenosti nevnímá fakt, že její dcera prokazuje pouze malé herecké nadání a po kariéře dětské filmové hvězdy vlastně ani netouží. Až krutý výsměch, který se jejímu dítěti dostane od filmového štábu při promítání kamerových zkoušek, jí otevře oči. Vyléčena ze svého snu vytouženou nabídku odmítá a filmaře i s jejich výhodnou finanční smlouvou nechá vyhodit z bytu. Film Nejkrásnější je především hereckým koncertem Anny Magnaniové, ale také Viscontiho satirickým komentářem k poměrům panujícím v římském filmovém studiu Cinecitt?. Jan Šulc Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016