usov
v tomto filmu mě leda zaujalo prostředí ve kterém   se film odehrává jinak dobrý výkon Davida Švehlíka   film je to podle mě průměrný

Bdí za nocí, v nichž vichr duje
a jeho ruka   ukazuje
tam, odkud stoupá dým.
Vy bděte též, vy   s vichry dujte,
přislibujte si, vyhrožujte
a   přece nezradím.

J. ORTEN

A teď já - výtečný   film, pro mne o to výtečnější svým tematem, snad   jediné mne zamrzelo - kolik momentů bylo   přeskočeno, vynecháno - co soud o oktrojované   verzi ústavy, co samotná Havlíčkova smrt, co   zařazení jakýchkoliv autentických slov? Chtěl jsem   trochu víc bojovníka a trochu míň rozervance,   vždyť o tom přeci Borovský byl...

Škoda jen, že   jsem zatím neviděl zpracování Borovského života z   roku 1831, nemohu tudíž srovnávat, z toho znám jen   píseň "Moje barva červená a bílá" - jako   pěkná aluze mohla zaznít i zde, ale co už, film   chce být svébytný a ne jen pomníkem, ne jen další   sochou se vztyčenou pravicí.

líně se vleče zakázaný člověk, bohužel k velké   škodě všech tvůrců, protože jeho život se líně   určitě nevlekl. Film má skutečné reálie,   neošizenou výpravu i kostýmy a taktéž hudba o.   brzobohatého ve spojení s kamerou a střihem má   místy správnou atmosféru, jenže přesah se u   zakázaného člověka nedostavil. herci, až na   prostitutku almu s. novákové, jakoby si nevěděli   rady co s textem a jen suše deklamují prázdně   napsaná slova, to vše navzdory tomu, že celkově je   z dějové stránky scénář slibně sestaven. obdobné   je to i s dalšími složkami zakázaného člověka;   zcela chybí rytmus, absentuje napětí i spád a   proto jinak zajímavý počin zůstává jen mezi slabě   lepším průměrem světové kinematografie. nakolik je   zakázaný člověk příběhem fikce a co z něj je   realita, ponechejme k odborným diskuzím literátům,   historikům i odborníkům na k. h. borovského,   protože hlavně jim i dalším, kteří se o jeho život   a dílo zajímají lze film vřele doporučit.