Nemůžu jinak. Snažím se být k tomuto hranému   dokumentu kritický, ale nejde to. Celé to působí   tak celistvě a přesvědčivě, že nemůžu dát nižší   hodnocení. To poselství, které je zde obsaženo, je   natolik živé a silné, že se mi téměř nedostává   slov. Nicolas Winton je pravý hrdina. A když říkám   pravý hrdina, myslím tím člověka, který si své   dobré skutky nechal pro sebe celých čtyřicet let.   Tak by to mělo být. Vše ponecháno v tichosti a   skromnosti, ale zase na druhou stranu svět by se   pak nikdy nedozvěděl jeho příběh a to by byla   velká škoda. Lidé potřebují motivaci a vzory jako   je pan Winton. Ještě nejsme tak daleko a přesto se   nebojím přiznat, že jsem při sledování uronil   nějaké ty slzy. Možná začínám být sentimentální,   ale spíše to považuji za důkaz ryzí empatie. V   těch slzách (a nezáleží na tom, jestli patří muži   nebo ženě) je skryta soukromá pocta lidskosti,   odvaze, nebývalému odhodlání a víře ve správnost   rozhodnutí... ne, nestydím se za to. A co vy?

Povinný dokument do školních lavic, proč ne? Je to   velmi silná záležitost. Pan Winton je existujícím   člověkem na straně dobra. Vzít si příklad z něj,   by měl celý svět.

Drahokam mezi dokumenty :-)
Opravdu moc a moc povedené, celé mě to velmi   dojímalo a po celou dobu jsem bulela jak krokodýl,   což se mi moc často nestává a hlavně, už se mi to   opravdu hodně dlouho nestalo. Tento dokument je   opravdu moc silný a ještě silnější je síla   lidskosti pana N. Wintona, před kterým smekám a   velmi ho obdivuji. Přeji mu, aby mu zdravíčko   ještě dlouho sloužilo a moc bych si přála, aby byl   nejenom pro dnešní mládež velkým vzorem člověka s   vyvinutým sociálním cítěním a velkou odvahou a   taktéž pokorou, pan Winton je neskutečně skromný   člověk, který své dobré skutky bere jako   samozřejmost a přesně podle toho se pozná   charakter s velkým CH. Už za života se stal   legendou a velkým vzorem morální síly a odvahy.   Doufám, že takové hrůzy, které probíhaly za 2.sv.   války se již dít nebudou. Hodnotím zde nejvyšším   možným hodnocením 10/10, i když hodnota tohoto   dokumentu je daleko daleko vyšší.;-) :-))

doslova mistrovský kousek se povedl m. mináčovi   při realizaci nickyho rodiny, neboť režijně skvěle   uchopený výtečný námět dostal ve výsledku velmi   silný rozměr s poselstvím. klobouk dolů i před   samotným nápadem využít v nickyho rodině ze 3/4   filmu dobové záznamy či historické záběry z   válečných let a z nich poskládat jak korpus   příběhu, tak jimi podtrhnout všudypřítomné hrůzy   fašismu. nickyho rodina má navíc jako hraný   dokument sílící rytmus, silnou vnitřní dynamiku i   neustálé napětí a to vše ve spojení s výše   uvedenými klady jej vyneslo na samotný vrchol   filmů z dějin světové kinematografie. nickyho   rodinu vřele doporučuji úplně všem, jak milovníkům   kvalitních filmových děl a nemusí to být je   dokumentaristé, neboť právě pro ně asi bude tento   film vodítkem k tomu, jak za málo peněz udělat   hodně muziky i rozruch na světovém poli. pro děti   či mládež školou povinné by pak měla být nickyho   rodina nutným doplňkem k pochopení učiva dějepisu,   zeměpisu i jiných předmětů týkajících se vznikem,   průběhem i koncem 2. světové války.

Silný příběh, výborné zpracování, důležité   poselství.   ----------------------------------------------

Nickyho rodina
Dokumentární příběh, který není až tak zaměřen na   Nickyho Nickolase Wintona, ale spíš na jeho skutek   a později na následky, na události, které jeho čin   vyvolal. Na 46. mezinárodním filmovém festivalu v   Karlových Varech byl uveden v sekci České filmy   2010 - 2011 a v této kategorii je pro mě jasným   vítězem.
Když zachráníte 669 dětí před jistou   smrtí, nemůže to přeci zůstat jen tak. Wintonův   odkaz pokračuje ať už v jeho zachráněných dětech,   kteří se vydávají po stopách svého zachránce a   snaží se měnit svět, nebo v ostatních lidech   (převážně pak školáků, kterým sir Winton vypráví   svůj příběh) napodobujících na první pohled téměř   nemožný úkol pomoci okolí. Všichni dohromady pak   tvoří velkou Nickyho rodinu.
Co se mi na   dokumentu líbilo, tak že ukázal pana Wintona jako   obyčejného člověka. Nebyl to žádný superhrdina,   tím člověkem mohl, a může, být kdokoliv z nás.   Trochu pak ubírám za prvoplánový útok na city   diváka, ale to k tomuto tématu prostě patří (po   představení se mi několik lidí přiznalo, že si   během filmu zabulelo). Plusem je bezesporu Klára   Issová, kterou když jsem měl možnost vidět naživo,   vypadala stejně jako na plátnech opravdu   překrásně...

Dokumentární perla
Nenacházím slov... pane Mináč děkuji, děkuji,   děkuji ... (jedno doporučení za všechny - po   skončení filmu celé kino sedělo do posledního   titulku a poslední noty a pak v tichosti odešlo).