Obsah filmu Čas lásky a naděje
Tereza Brodská: Mezi válečnou misí a ateliéry
Zastihnout představitelku Báry ze seriálu Ulice někde na cestě mezi hostivařskými ateliéry, domkem za Prahou, chalupou v jižních Čechách a péčí o vytíženého manžela - fotografa a akčního syna Samuela nebylo vůbec lehké.
Díky oboustranné houževnatosti se to však nakonec podařilo.
Když jsme se viděly naposled, žila jste poměrně v klidu, věnovala jste se rodině, pomáhala manželovi organizovat výstavy fotek a byla řekněme vyrovnaná. Jak jste na tom teď, uprostřed natáčení nekonečného seriálu pro Novu? Stíháte?
Ne, moc ne. Můj život je lehce šílený. Ale jsme prakticky na začátku natáčení,...
Tereza Brodská: Mezi válečnou misí a ateliéry
Zastihnout představitelku Báry ze seriálu Ulice někde na cestě mezi hostivařskými ateliéry, domkem za Prahou, chalupou v jižních Čechách a péčí o vytíženého manžela - fotografa a akčního syna Samuela nebylo vůbec lehké.
Díky oboustranné houževnatosti se to však nakonec podařilo.
Když jsme se viděly naposled, žila jste poměrně v klidu, věnovala jste se rodině, pomáhala manželovi organizovat výstavy fotek a byla řekněme vyrovnaná. Jak jste na tom teď, uprostřed natáčení nekonečného seriálu pro Novu? Stíháte?
Ne, moc ne. Můj život je lehce šílený. Ale jsme prakticky na začátku natáčení, možná, že po více měsících si najdu určitý rytmus.
Do takto nekonečného seriálu jste vstoupila poprvé. Jaká je to zkušenost?
V lecčem nová. Je to hodně rychlé. Za den natočíme dvacet minut seriálu, patnáct obrazů, to je poměrně dost. Nové je to i v tom, že člověk jde od režiséra k režisérovi, na projektu se jich střídá víc. Jde o to, zvyknout si na sebe a navzájem se respektovat - a tady se potkávám s režiséry, s nimiž jsem nikdy nepracovala. Jde často o drobnosti, ale pro natáčení důležité. Jeden, s nímž jsem točila několik týdnů, ví, že v ložnici spím na téhle straně postele, kde sedávám u stolu a podobně. Ale ten, který přijde po něm, už ne. Musí se tohle všechno na place učit. Ale při vzájemné toleranci a úctě to lze zvládnout. A já ctím každého režiséra.
Hrajete mámu dvojčat, která věci vcelku rázně zvládá. Co vás na ní baví?
Je hezky napsaná. Baví mě, řeší s dětmi jejich pubertu a dělá to s nadhledem. Pak se stane ředitelkou a obtížně zvládá rodinu i problémy ve firmě. Navíc její muž je podle scénáře těžkej greenpeacák - a jeho představitel Petr Vacek rovněž, takže se fakt nenudím.
Co je zábavného na Greenpeace?
Když odehraju příslušný obraz, roztrhám ho a hodím do koše. A Petr trpělivě přijde, vyndá ho a nějak po svém recykluje. Zřejmě ho nosí do té správné sběrny. Všichni jsme různě odhodili kožešiny, myslíme víc ekologicky, a tak už jen čekám, kdy se začneme přivazovat ke stromům a adoptovat velryby...
Co je pravdy na tom, že jste se odmítla svléct před kamerou a vlézt do vany?
No, pan režisér Dušan Klein se hodně zlobil, když to v novinách četl. Samozřejmě, že je to od začátku do konce vymyšlené. Scéna s vanou plnou vody vůbec ve scénáři není - za prvé, kam by ta voda v ateliéru odtekla, a za druhé, seriál poběží před desátou hodinou večer a autoři si nemůžou dovolit ukazovat v tenhle čas v rodinném seriálu nahotu.
Mimochodem, jaký je váš postoj obecně k nahotě před kamerou? Jednou jste si to vyzkoušela, ve filmu Dvojrole. Je pro vás problém takovou scénu natočit, nebo ji berete jako profesionální záležitost, pokud má v příběhu opodstatnění?
Když jsem točila Dvojroli, byl můj syn Samča ještě malý. Navíc mě tenhle film, který napsala moje dobrá přítelkyně Jarunka Moserová a natáčel pan režisér Jaromil Jireš, natolik pohltil, že mi to připadalo naprosto samozřejmé a opodstatněné. Ale už jsem si dala na podobné scény embargo. Jsem stydlivější, a taky kvůli věku (i když nemám celulitidu), ale hlavně kvůli vlastní rodině.
Máte čas povídat si o natáčení s maminkou?
Ne. Máma měla teď dost starostí s přípravou na vlastní postavu ve filmu Kráska v nesnázích, který v srpnu začal natáčet Jan Hřebejk. Dokonce měla původně hrát v Ulici taky, ale pak se ukázalo, že by termíny nešly sladit sfilmem a navíc s divadelními zájezdy, tak to odmítla. Jsem ráda, že točí právě s Honzou Hřebejkem. Vždycky měla určitý okruh svých dvorních režisérů a myslím, že její profesní život chtěl nějaký čerstvý vítr - což Jan Hřebejk fantasticky splňuje.
Vloni jste hodně cestovala, mimo jiné po Americe. Po takové dlouhé době je návrat domů do Čech ostrý střih, ne?
Je. My jsme dokonce s Herbertem uvažovali o tom, že tam na delší dobu zůstaneme. Plánovali jsme pro Samuela nějakou školu a přemýšleli o pronájmu bytu.
Proč jste se vrátili?
Herbertovi se tu otevřely zajímavé projekty a mně přišla nabídka natáčet Ulici. Ta to změnila asi nejvíc. I když jsem se rozhodovala strašně dlouho. Nikdo mi nedokázal říct, na jak dlouho natáčení bude, nebyla jsem sijistá, jestli to utáhnu a moje rodina se mnou. Ale nakonec jsem to vzala. Taky hodně kvůli Dušanu Kleinovi, dobře se známe díky Básníkům a jiným televizním rolím, skvěle se s ním pracuje.
Nelitujete?
Ne, upřímně řečeno, po hraní se mi stýskalo. Jsem ráda, že dělám Ulici, sešla se tam výborná parta lidí.
Kde jste chtěli zakotvit v Americe? V New Yorku?
Ne, v Kalifornii. Tam měl Herbert tři výstavy. Mimo jiné na Queen Mary ke státnímu svátku. A hlavně jsme chtěli ukázat Samčovi, kde všude "cestoval", když jsem byla těhotná. Zvláštní, kamkoli jsme přijeli, začalopršet. Připadala jsem si jako obchodník s deštěm, všude nás vítali. V poušti, v Las Vegas, v San Diegu, San Francisku, Samuel se pak už jen ptal - a proč se tomu říká slunná Kalifornie?
Jaký je syn parťák a cestovatel?
Ohromně společenský. A taky má po Herbertově otci zálibu v uniformách, válkách a bitvách. Miluje různé mapy a momentálně chodí v zeleném...
No nazdar. A už jste ho vzali do Normandie?
Vylodění, jasně, to jsme plánovali letos. Ale časově to nevyšlo. Zato máme za sebou návštěvu letadlové lodi Midway. Po čtyřech hodinách prohlídky jsem trpěla jak zvíře. A ti dva, Sam s Herbertem, zkoumali každý čudlík na palubě.
A já se chtěla ptát, jestli zdědil herecké vlohy...
No, momentálně by chtěl být pyrotechnikem u amerického filmu. Popřípadě u tajné zásahové jednotky. Pořád chodí doma v kukle.
Chápu.
Nedávno dostal od Herberta vzduchovku. Já se vracela z natáčení a slyším z bytu rány. Herbert si se Samem udělali střelnici z dětského pokoje. Stříleli vedle dveří, kdyby někdo šel kolem, no nevím. Sice si koupili lapače a polystyreny, ale stejně. Prostříleli několik skříněk a byli nadšení... Tuhle jsem šla v horký letní den cosi se Samem nakoupit na chalupě a on pořád, že je strašný vedro a ať už jdem domů, a já pak v autě koukám - měl pod trikem a šortkami neopren z jachtingu...
Zřejmě proti střelám...
No. Když chci, aby si doma uklidil, musím říct - mise! Tajná mise. To pak vezme kuklu, sapík a všechno je hotový.
Čili herectví nehrozí?
Ne, od herecké branže ho držím radši dál. Klidně uniformy, mise, mapičky, jsem ochotná navštěvovat i vojenské základny, ale vodit ho přemrštěně do divadel ne. Tahle branže je dneska hrozně nevděčná a pro chlapa - jako živitele rodiny - je herectví mizernej džob.
Ještě pořád míváte doma nevybalenou kosmetiku značky, kterou občas reprezentujete?
Jo. Jsem strašná, ale pořád to tak mám. Zrovna nedávno jsem přišla do salonu a slyším - tak už máte, paní Brodská, rozbalené ty balíčky a už používáte tohle nebo tohle? A já se propadám a stydím se přiznat, že nepoužívám nic a jsem ráda, že se aspoň doma večer odlíčím a padnu do postele. I když - možná bych už měla jít na nějaký ten "liftoš"... Což?
VIZITKA
Narozena: 7. 5. 1968 v Praze
Vzdělání: Státní konzervatoř Praha
Filmové projekty: Citlivá místa (1987), Vlastně se nic nestalo (1988), Všichni moji blízcí (1998), Dvojrole (1999), Jak básníci neztrácejí naději (2004)
Televizní projekty: Vlak dětství a naděje (1984), Netrpělivost srdce (1995), Na lavici obžalovaných justice (1998), Stín viny (2003)
Ceny: Český lev (Dvojrole, Má je pomsta)
Rodina: dcera Jany Brejchové a Vlastimila Brodského, manžel Herbert Slavík, devítiletý syn Samuel
Jana Podskalská, televize.cz < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (2)
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 7.6.2009
Je to pech, že zrovna ve své jediné hlavní roli musela Eva Hudečková hrát babičku Antonína Zápotockýho.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne