Film na DVD byl vydán v Česku i pod názvem Motel   Woodstock, takže tohle je nutné zřejmě doplnit a   jsem zvědav, kdo si koupil DVD s tímto názvem, zda   se ti jedinci ozvou. Film je to fantastický, mám   pocit, že mimo dokumentární záběry , nebylo o   Woodstocku natočeno nic lepšího. Film to není   rozhodně natolik vážný, aby si dělal monopol na   přesnost začátku, průběhu a zkončení. Woodstock je   stav duše a nikoliv jen co a jak bylo. Popiska je   taková vybledlá nebarevný rýtina, monotyp. Takže k   té obálce ani nejde. Dávám 10.

Párty
Tenhle film mě ani tak nenadchnul dějem ale   námětem, Woodstock byl určitě jeden z   nej...větších, nejlepších a nejodvázanějších   festivalů co kdy byly. Po shlédnutí filmu jsem   měla chut vyrazit na podobný festival:)

Film zpracovává „největší fesťák“ všech dob z   trochu jiného úhlu – židovští majitelé zaplivaného   motelu kdesi na konci světa jsou na mizině. V   městečku chcípnul pes, i když se mladý snaživec   Elliot snaží něco podnikat. Spása přichází v   podobě byznysmenů, kteří by rádi uspořádali   festival míru a hudby, ale nikde ho nechtějí. Až   narazí na Elliota. Film se snaží vystihnout   atmosféru doby, která samozřejmě byla poněkud   bláznivá a měla spoustu (zejména drogových   negativ), ale zároveň představovala protažení a   nadechnutí po dusivých padesátých letech s jejich   honem na komunisty, načančanými ženuškami u   sporáků a „spořádaností“. Film není žádným   neopakovatelným zážitkem, ale dobře se mu daří   zprostředkovat „zeitgeist“ konce 60. let a o to   myslím šlo Angu Leeovi především.

Závidím těm, co skutečně zažili
Z jakého vlastně důvodu jsem šel do kina? Co mě   přimělo odkopnout bačkory a vyrazit do pršavé   večerní nepohody? Co si budeme namlouvat, nebylo   to ani jméno oskarového režiséra, ani zvědavost   domáknout se, jak to tehdy opravdu bylo.
Prostě   se mi zachtělo ponořit se aspoň na pár hodin do té   zvláštní psychedelické atmosféry konce šedesátých   let.
Ang Lee dávkoval přiměřeně - mohli jsme si   užít dostatek hipísáckých radovánek aniž bychom se   přežrali. Nechyběla legendární blátivá klouzačka   ani výlet do království LSD (co na to asi říkají   dnešní konzumenti ecstacy pilulek?) ve stylu   Bezstarostné jízdy. Film začíná ovšem úplně jinak.   V ospalém tempu sledujeme život v americkém   maloměstě s jeho šedí, malichernými spory a   začínáme se nudit i my. V tomto bodě však   podezírám rejžu, že nám to takhle servíruje   naschvál. Najednou se totiž cosi zvrtne, mladý   Elliot dostane nápad a události se začínají   řítit...
Při odchodu z kinosálu, kdy si diváci   obvykle vykládají své názory na právě viděné, jsem   mohl zaslechnout, jak mladá dívka za mnou říká   svému partnerovi „...bylo to docela hezký...“. No   a s tím bych, milí filmoví přátelé, souhlasil (kdo   by ale rád celý ten hudební festival taky s živými   muzikanty a publikem, bude se muset podívat na   filmový dokument „Woodstock“ z roku 1970).