žádné strachy, je to depresivní
Občas jsem se děsil, že to bude romance. Občas   jsem se ošklíbal, jak je to exaltované a   prvoplánové. Pár nejprofláknutějších klišé z Greys   Anatomy nebo E.R. Okrasné vyřezávání zeleniny a   dětská prostituce. Luxusní interiéry a bungalow na   thajské pláži. Nakonec ale nic nepřeváží - ať už z   potměšilosti nebo jen z bezradnosti.

Je podivně   uspokojivé, že přesto, že z Vás většinu filmu   prvoplánově ždímou emoce, nevěřím, že se hlavní   postavy změní. Jakoby nad nimi film lámal hůl. A   ta jediná katarze má sotva ekonomicky šanci, aby   vytrvala.

Příběh je fakt banální, ale asi to   znamená, jak banální a bezmocné životy žijeme, ať   už jsme chudí nebo bohatí, nenažraní konzumenti   nebo sběrači odpadků, bezvýznamní nebo slavní,   slizký právník co se jen fláká nebo krásná   doktorka co zachraňuje týrané děti.

Líbilo se   mi to. Je to působivý film, který občas vypadá   hodně mile a mezitím často závažně. Ale uznávám,   že vlastně není o ničem a na konci Vás opustí a   ponechá sama sobě. Což je možná to nejlepší, co se   s tím dalo dělat.