To není žádný scifi,maximálně v tom přenesení   časem,ale naprostá realita 50.let,výslechy stb   byly opravdu kruté.

Po shlédnutí filmu dám ve svém úsudku hodně na   vnitřní pocity a stopu, kterou ve mně film   zanechal. Je-li to dobrá komedie, utkvějí mi v   hlavě veselé hlášky, je-li to dobrý muzikál,   snažím si vybavit pěkné písně, je-li to drama či   krimi, přemýšlím nad hloubkou a problémem, o čem   ten film je. Tím se dostávám k filmu Klíček. Dalo   by se mu vytknout dost nedostatků. V prvé řadě   opravdu krátká stopáž, mohl být rozveden do trochu   širších souvislostí. Ve druhé řadě ozvučení -   hudba je stupňovitě s nepříjemnými pisklavými   zvuky zřejmě zvolena záměrně - aby vyjadřovala   metaforu hrůz, o kterých film pojednává. Budiž,   tomu se dá přizpůsobit. Postsynchrony ale nejsou   zrovna dvakrát dobré, takové bezbarvé. Přesto film   hodnotím poměrně vysokou známkou. Z plátna jsem po   celou dobu nespustila oči, přišlo mi to skutečně   takové syrové a scény ve věznici velmi tvrdé a   realisticky pojaté. Pan Přeučil prokázal opět svou   naprostou profesionalitu hereckou, neboť člověk   velmi milý, jemný zdvořilý (měla jsem tu čest se s   ním setkat), hraje roli krutou, zlou, fanaticky   oddanou své práci (šéf věznice). Jeho žena Eva v   roli mírné vězenkyně Marie překvapuje po dlouhé   době návratem na filmové plátno - překvapení   příjemné. O filmu jsem přemýšlela celou cestu z   kina. Byť si tvůrci mohli s tématem poradit   technicky i scénáristicky lépe, v mých očích jde o   jeden z hodně dobrých českých filmů poslední doby.   Není to film, na který se člověk by chtěl podívat   každý den, ale o němž minimálně bude hodně dlouho   přemýšlet...

Symbolika klíčku - byla jsem   zvědavá, proč tento téměř pohádkový název u filmu   s tématikou komunistického věznění z let   padesátých. Teď už to samozřejmě vím, klíček je   symbolika spojená s mladými lidmi přenášejícími se   v časoprostoru. Pro ty, co film ještě neviděli,   nebudu prozrazovat...

Marně přemýšlím o motivech k natočení filmu   Klíček. Má se jednat o thriller se sci-fi prvky.   Podobný motiv, který přináší film Klíček nalezneme   v legendární Tajemné záři nad Pacifikem.
V obou   případech dojde k časové smyčce, kdy se hrdinové   filmu dostanou do minulosti. Snad jedině ten motiv   lze u tohoto filmu ohodnotit kladně. Je to docela   nápad, kdy se současný mladý páreček s chutí si   spolu zadovádět (ona však je stále ještě panna) se   dostanou do období padesátých let, kdy v naší zemi   vládla komunistická strana. Ale pouze tím nápadem   kladné stránky filmu končí. Realizace je hrozná,   trapná a nepovedená.
Tento mladý páreček (Jakub   a Dominika) současní teenageři si chtějí udělat   hezky. Ve filmu odněkud někam jezdí na motorce a   furt je doprovází starší dáma. Jak stíhá doběhnout   ten moped je jedna záhada. Jako místo soulože si   páreček vybere kapli v bývalé místní věznici. Snad   slouží dnes jako muzeum, ale ve filmu je najednou   toto místo opuštěné. Dostanou se dovnitř i skrze   varování té staré babky. Po milostném aktu dojde k   působení té časové smyčky. Proč, jak – tvůrci se   nenamáhají vysvětlit. Dochází k efektům průměrných   béčkových hororů. Bouchání dveří v dáli atp. A tak   naši milí poskočili o nějakých těch pár desítek   let nazpět. Pak dochází k nepochopitelnému střihu.   Kdy nevidíme, jak a proč naši mladí byli čapnuti.   Jakým způsobem se dostali do cel.
Atmosféra   věznice padesátých let působí komicky a bachaři   věznice padesátých let jsou spíše karikováni. Na   filmu je vidět křečovitá snaha tvůrců komunisty a   systém padesátých let za každou cenu shodit. A v   podstatě se jim to ani nemůže podařit. Dnešní   děcka jim na ten film nepůjdou, pokud to   nedostanou jako povinné navštívení představení.   Metráž je až zoufale krátká. Snad žádný z herců   nepředvedl dobrý herecký výkon. Film samotný je   prvoplánový. Tím jeho hodnota rovněž klesá.  
Tvůrci se netají tím, že se filmem snaží odebrat   komunistům hlasy. Zřejmě jim chybí zkušenosti.   Protože: Přátelé, tudy ne! Minulost vždy ukázala,   jak fungují propagandistické filmy. Většinou se v   konečném efektu míjí účinkem. Tak jako agitky   padesátých let bude mít stejný efekt i film   Klíček.
Můžeme litovat peněz, které na toto dílo   poskytl Národní fond na podporu kinematografie.   Ale prostě, stalo se. Kdosi ve slabé chvilce   působení zdravého rozumu ty peníze poskytl.
Film   Klíček rozhodně není dobrý a patří k tomu   nehoršímu, co v naší kinematografii vzniklo.