Masová propaganda založená na ovladatelnosti stáda   demagogickým blábolem, který se musí opakovat   pořád dokola, aby ho pochopil i ten nejomezenější   člen obecenstva. Aneb Hitlerův Mein Kampf ve   zkratce pro ty, komu se to nechce číst a ztrácet   tak drahocený čas. Snímek je: poselstvím a   schopností přesvědčit značně nebezpečný,   zobrazením násilí na zvířatech hodně odvážný,   přínosem kinematografii totálně mizerný a nudný až   hanba. Pouze pro studijní účely.

Svým dokumentárním snímkem dal režisér Fritz   Hippler popud k nejhorší antisemititské kampani.   Ve filmu se střídají masové scény a sekvence,   charakterizující podle nacistického pojetí typické   zástupce "světového židovství". Statisté   byli jednotkami SS svezeni z polského území do   Prahy. Mimo to točil Hippler ještě ve Varšavě,   Lodži, Lublinu a Krakově.
Masové scény mají   vzbudit ošklivost z údajně bídného a primitivního   života východních příslušníků židovského národa.   Židovská víra je tu zatracována a její zvyky   označeny za barbarské, neevropské a sadistické.  
Citáty a portréty Charlie Chaplina, Ernesta   Lubitsche, Maxe Reinhardta a Petera Lorrea mají   odhalit "agresivně-patologické cíle   židovského celosvětového spiknutí, které je   namířeno především proti německému národu".   Jako jediné východisko film propaguje vyhlazení   židovské rasy. Sugestivní záběry opravdu   vzbuzovaly v divákovi silné emoce, protože čistě   technická stránka filmu se nacistickým filmovým   expertům podařila téměř perfektně. Přesto se   sugestivně natočené dílo nesetkalo u obecenstva s   takovým úspěchem, v jaký nacistické vedení věřilo.