Věřte, že braní otisků prstů je bezbolestivé,
akorát si pak musíte umít ruce. Třeba tamhle.  

Krásné dílo. Opět bych zvolal, kéž by   obdobných filmů bylo více a je škoda, že dnes   filmařům schází takový um, který je v tomto   příběhu vidět.
Takřka celý děj se odehrává na   jednom místě. A tím je jedna policejní stanice v   jednom newyorském obvodu. Setkáváme se tu s celou   řadou většich i menších postav a postaviček. Každá   je nějak vykreslena, každá má svůj charakter. I   když film je dramatem i tragédií, nabízí mnoho a   mnoho úsměvných situací. Ale také nutí diváka   přemýšlet. Přemýšlet o životě i o tom, co se   odehrává na plátně. Dnešní lidské hodnoty i   morálka jsou dávno někde jinde, než co ukazuje   snímek.
Celý dej se odehrává během jednoho dne   (nebo skoro půldne) a odehraje se toho spousta.   Vedle detektivů do děje vstupují různí delikventi.   Ať už ti začínající, tak i ti zkušení. A sranda je   na place. Jeden zajímavý dialog střídá druhý.   Jednou z nejroztomilejších postav filmu je dívka,   která se zlodějny v obchodě dopustila. Ta je tak   kouzelná, že skoro nejde se do ní nezamilovat.   Kouzelné je třeba i její zjištění, že braní otisků   prstů nebolí. Co by svobodná dívka se alespoň   během zatčení a zadržení snaží zbalit nějakého   toho policajta. Však už je to dívka na vdávání. Do   děje zasahuje i mladík, který byl pro změnu zatčen   za okradení svého zaměstnavatele. Potřeboval   peníze na to, aby uspokojil dívku svých snů. Jiné   děvče se jej snaží z toho maléru dostat.
Je tu   i doktor, který provádí nelegální interupce a   porody. Onehdá to velice zlověstný trestný čin na   půdě americké. Tento lékař a jeho právník nejvíce   zasáhnou do života hlavního hrdiny, detektiva   McLeoda.
Životy policistů se prolínají se životy   jejich zadržených. Ač každý na jiné straně   barikády, mají toho hodně společného.
Snímek   nabízí i mnoho smyslu pro detail. Např. jsem   ocenil situace s lítacími vrátky u vstupu do   kanceláře detektivů, kdy jeden z četníků stojící   zády k těm vrátkům vždy navstavoval nohu, aby jej   nepraštily do pozadí, když někdo těmi vrátky   procházel. Diakogy ve filmu jsou takové normální a   přirozené. Jo. To už se dnes neumí.