Nikterak zajímavý dokument o mistru Gottovi, celé   je to spíše nahlížením do jeho soukromí, než o   cestě jeho kariéry. Tedy spíše pořad v bulvárním   duchu.
Co se týče samotného Karla Gotta, velice   si ho vážím. Počet jeho slavíků mluví za vše a až   jednou skončí, měla by se tato soutěž (v kategorii   zpěvák) zrušit, protože je to spíše patent jeho   samotného. :-))) A založit něco jiného. Na Gotta   zkrátka nikdo nemá, ať se to někomu líbí nebo ne.   :-)

Je-li někdo fenoménem, pak jistě ne proto, že v   sedmdesáti letech vychovává dvě malé děti   (vychovává možná není správný výraz... lépe je   říct, že má dvě malé děti). Čekal bych více   biografie, jenže tady Nova naráží na problém   nepříliš bohatého archívu (patnáct let záznamů   těžko zmapuje kariéru někoho, kdo zpívá padesát   let). (I když byly použity momenty z filmu Karel   Gott z roku 1986; ten měl ovšem širší záběr,   protože se natáčel šest let a navíc, v té době byl   Karel na skutečném vrcholu). Pokud Karel Gott   natočil tisíce písní a minimálně ve střední Evropě   má (měl) nepopiratelný úspěch, přijde mi zbytečné   do zblbnutí akcentovat časové mezníky 1968, 1977 a   1989, které na jeho kariéru - jak je vidno - měly   z hlediska dlouhodobého dosahu malý vliv. Gott   nepochybně rozumí tomu, co dělá a o hudbě ho   můžeme nechat mluvit. Když ale zabrousí na parketu   životního filozofování, tak je v něm pořád   elektrikář z ČKD. Takže - ke zpěvákovým kulatinám   nepochybně záslužný počin, který ovšem podle mě   nebude životaschopný a za pár let bude o ničem.

olga špátová k životnímu jubileu legendy světové   kultury natočila dokumentární film pod názvem   fenomén gott, ale již při jeho výrobě si měla   uvědomit skutečnost, že o mistru gottovi bylo   natočeno několik dokumentů o jeho životě i práci,   čímž si mohla zvolit jinou stylizaci nebo méně   známá zákoutí z dlouholetého gottova pracovního   života či soukromí. žel nestalo se, a špátová šla   klasickou a osvědčenou nic neříkající cestou,   plnou sestřihů ze soukromí, z koncertů i ze   setkávání s fanoušky. vybrala si styl vyprávění   vhodný pro studentskou ročníkovou práci a tím také   fenomén gott zůstane. ač se v dokumentu nakouslo   ožahavé a stále nedořešené téma gottova   nacionalistického postoje při srpnové okupaci,   jeho protestní návrat z německého turné do vlasti   i jeho následná pozice komunistické primadony   československé kultury, čímž se mohl dokument   začít konečně odvíjet jiným a netradičním směrem,   špátová k velké škodě odbočila a vrátila se do   zajetých kolejí, čímž její film vlastně až zas tak   moc nic nového neobjevil. s ambicemi očekávaný   filmový dárek k 7o. narozeninám pana karla gotta   zůstává jen systematickou průměrnou výpovědí   života doby, života hvězdy i života současného, v   němž dokument vzniknul. neočekávejme ale, že v   dalších desetiletích fenomén gott z průměrné šedi   světové kinematografie vzlétne k vyšším příčkám,   jak se tomu občas stává u jiných léty prověřených   obdobných děl.

Velmi slabý dokument, z něhož se minimum dovídáme   o komplexnosti zpěvákovy kariéry. Nejsem jeho   příznivec, ale pokud se budu dívat na dokument o   komkoliv, předpokládala bych zaměření se na jeho   práci od prvotních začátků po současnost. Zde se   jednalo jen o vypíchnutí několika etap, které jsou   dosti známé. Více nežli na Gottovu pěveckou   kariéru se dokument zaměřoval na jeho děti, z   nichž zejména existence nejstarší nemanželské   Dominiky byla sice ve své době asi mediální   poprask, dnes ovšem záležitost naprosto druhořadá.   Je hezké, že se dvěma nejmladšími funguje jako   milující otec, ale možná měl mít stejný přístup i   ke dvěma starším dcerám. Přesto se stále   pohybujeme v rovině bulváru. Dokument měl být   hlavně o jeho uměleckém přínosu. Nápad to není   špatný vytvořit medailón ke zpěvákovu jubileu, ale   celkové zpracování je velice slabé.