Obsah filmu Císař a tambor
Po filmu Šmankote. babičko. čaruj! se v našich kinech objevuje další pohádka z Moravy, tentokráte z Televizního studia Ostrava. pod názvem Císař a tambor ji natočil režisér Václav Křístek podle vlastního námětu a scénáře. Autor se inspiroval legendami, podle nichž se "lidumilný a spravedlivý" císař Josef II. (1741-1790) často vydával v přestrojení mezi prostý lid. - Císař Maxmilián se při návštěvé jednoho venkovského zámku vypraví do podhradí v převlečení za pacholka. Spřátelí se s vysloužilým tamborem, který se zamiloval do dcery
místního rasa, Ančičky. Společníci jsou obviněni lstivým vrchním správcem z napomáháni loupežníkům a maji být...
místního rasa, Ančičky. Společníci jsou obviněni lstivým vrchním správcem z napomáháni loupežníkům a maji být popraveni. Všechno však nakonec dopadne dobře. Loupežníci i vrchní správce jsou po zásluze potrestáni a tambor si může vzít svou vyvolenou. Jen císař musí dál plnit své vladařské povinnosti. Důležitou roli v zapeklitých situacích má dívčin pes Kopretina. - Tvůrci se zřekli nadpřirozených motivů i složitějšího děje. Usilovali o tradiční pohádku s důrazem na výpravu a na kostýmy. Natáčeli na formát Super l6mm, který byl později překopírován na klasický filmový pás. Ve výsledku se snímek nijak nevymyká ze standardu našich televizních pohádek.
Autor/Zdroj: /Filmový přehled
Nahoře ve vsi i dole na zámku vládne opravdové pozdvižení. "Císař s císařovnou přijedou!" jde od ucha k uchu. Všude se uklízí, smýčí, cídí, leští i všelijak jinak schovává letitý nepořádek, jen aby bylo všechno tak, jak si vrchnost myslí, že si císař přeje. Jenže ten mladý muž, před nímž se všichni hrbí s přeuctivým "Vaše veličenstvo", už dávno není žádný zajíc, co si nechá všechno nakukat. A tak jen co trochu utichnou uvítací ceremonie, už se shání po nějakém chuďasovi, aby si s ním vyměnil šaty a mohl tak vyrazit do podzámčí poznat skutečný život v zemi. Ví, že věrný sluha Leopold bude jako vždy při jeho výletu pevnou stráží prázdných komnat, netuší ovšem, že císařovně jeho zmizení neunikne a že se bude znovu - po kolikáté už - trápit pomyšlením, zda neutíká před ní k nějaké jiné.
Přesně opačným směrem než císař si to ve stejnou chvíli štráduje vysloužilý vojenský tambor, kterého loupežníci okradli v lese o buben. Marně se dovolával u pánů spravedlnosti, a tak mu jako poslední naděje zbyla jen víra v císařovu moudrost a smysl pro pořádek. Teď se s ním srazil u zámecké zdi, aniž ovšem mohl tušit, s kým má tu čest. A už vůbec nemá ponětí, že následující den a noc, která jim je dána společně prožít, povede přes hospodu, vězení s výhledem na šibenici a hradní zříceninu, plnou loupežníků, nejen ke skutečnému přátelství a vítězství spravedlnosti, ale i k dvojnásobnému lidskému štěstí - to když tambor dostane ruku rasovy odvážné dcery Ančičky a císařovna se přesvědčí, jakže to doopravdy vypadá s císařovými city k ní.
Česká filmová pohádko, buď pochválena a velebena. Jak rádi se necháváme na křídlech tvé fantazie unášet, jak rádi se k tobě vracíváme, jak dychtiví jsme každého tvého nového bratříčka. Očekáváme od něj jiskřivý příběh, vtip, spád, kostýmní výpravnost, exteriérovou pestrost, radost, upřímnost, poctivost, českost... Pokolikáté ale v posledních letech musíme vzdor veškeré vstřícnosti odejít se smutným konstatováním, že zase něco schází.
V případě Císaře a tambora je zakopaný pes (Kopretina promine) už ve scénáři, kterému se dá vyčítat opravdu hodně: Řídký příběh, mdle definované zlo (klíčoví loupežníci se ve filmu omezují na hlučící kompars!), neprokreslené titulní postavy, špatná gradace... S tím souvisí i výkony herců, kteří v příběhu zůstávají roztroušeni jako lepší a horší sólisté, marně hledající dirigenta. Je proto až s podivem, že vzdor všem těmto faktům, přece jen vznikla docela milá a sympaticky obyčejná pohádka, která nepotřebuje bombastické triky a vystačí si s jedním velmi šikovným pejskem. Pohoda při natáčení jakoby se dokázala prostřednictvím filmového pásu přenést i na plátno, čemuž nejvýrazněji pomohl kameraman Martin Duba (Zapomenuté světlo, Báječná léta pod psa), který přes zjevně nízký rozpočet filmu čaroval, jak jen to šlo, a skladatel Jan Hrubý, jehož "josefinská" hudba pomáhá se sevřením příběhu i jeho časovým určením.
Císař a tambor původně vznikal jako televizní film a svou filmovou distribuci si musel těžce vybojovat. Nebyla to práce zbytečná, ale návrat na televizní obrazovku bude přece jen jistější. Malý formát pomůže uhladit jak scenáristické prohřešky, tak mnohdy váhající střihačovy nůžky, který herce častokrát na scéně nechává o pár políček déle, než by bylo pro správný rytmus filmu žádoucí. Drobná zajiskření (např. Leopoldova úvaha o spolknutém klíči) v televizi určitě zazáří jasněji, i když povzdechnutí o další ne zcela využité šanci určitě úplně nesmyjí.
Autor/Zdroj: Sedláček Jaroslav/Cinema < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 6.1.2012
Ne až tak úplně pohádka; s lehkou nadsázkou by se to i mohlo stát. Když pominu "chabé" hraní pohodného/rasa, v podstatě absence vyloženě pohádkových postav a s tím souvisejících triků tomu neškodí; jen lituju císařovnu nosící na hlavě loď. Mimochodem ten model (lodi) bych docela bral. Pár jich mám a vím, co to dá práce:)
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 3.1.2012
Celkem povedená pohádka. Kupodivu je o tom jak dobro zvítězilo nad zlem, poctivost prostého lidu nad hamižností vrchnosti, ... Alespoň někde je to pravda :-))
Vážně pěkná pohádka s docela bohatou výpravou, točená v hezkém prostředí a krajině. Zaujala mne v tomto ohledu finální scéna, kdy se císař představí lidu - odhodí černý plášť a stojí v zářivě bílé uniformě.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 3.1.2012
Vcelku povedená pohádka, nebo spíš pověst o spravedlivém císaři a jehou tajných toulkách. A krásná je i mluva A.Goldflama, jako orientálního vyslance.
Byl pro vás tento komentář přínosem?
ano ne
