krátkometrážní film úřední hodiny skvěle paroduje   domácí poměry na úřadech a nastavuje zrcadlo jak   celému přehnaně zbyrokratizovanému úřednickému   aparátu, tak současné přetechnizované době i našim   pod tíhou demokracie uvolněným, ale i ptak někdy   skutečně nesmyslným požadavkům. svých rolí se v   úředních hodinách skvělě zhostila jak v.   cibulková, tak j. vondráček, kteří film vynesli   skoro až k hvězdným výšinám. snímku sice nechybí   notná dávka humoru a komičnosti z absurdních   situací, mnohé scény jsou dynamické a ve skvělém   rytmu vypointované, přesto ve výsledném efektu   chybí úředním hodinám jasný spád a možnost   výsledku řešení. takto jsou úřední hodiny jen   uměle vyhnanou nastolenou kritikou některých   současných poměrů v naší společnosti, což ve   spojení s drobnými nelogičnostmi scénáře ve vývoji   děje a nevyrovnaných hereckých výkonů některých   představitelů činí z jinak nadějného dílka jen   film, který lze zařadit mezi nejlepší počiny   střední kinematografické třídy.