Oáza snění ve středobodu pohádkového světa. S   evokující fantazií si pohrávající Henry Selick.   Růžovým palácem zaplnil prázdné místo nesplněných   přání duše dospělých. Iluzionismus prostoupený   laškující hravostí, rozvernou bizarností, ale i   vše obepínající uzavřeností a narůstající vtíravou   temnotou, které nelze tak lehce uniknout. Anime s   příslibem, alespoň na okamžik pootevřít   dvířka…úniku z reality a nechat se ukolébávat   bezelstnou blažeností.

Konečně animák, ve kterém se na mě neculí zebra,   lev, osel, ryba, nebo zlobr. Fantazie tvůrců běží   na plné obrátky a přiznávám, že mi svými   originálními nápady vyrazili dech. I v animaci je   cítit naprosto novátorský rukopis, který zajímavě   podtrhuje hudební podkres.

Nejvíce mě zaujala animace.Ta animace mě přímo   vyrazila dech a ten vzhled a tvůrčí nápady byly   opravdu neuvěřitelné.Ze začátku jsem se   obával-příběh nevypadal příliš originálně a hlavní   hrdinka nebyla moc sympatická,ale postupem času mě   ta krásná atmosféra prostě pohltila.Ikdyž tam bylo   celkem dost hluchých míst,tak díky té animaci a   nápadům prostě nemůžu dát míň jak 75%...

Tak tenhle zvláštní animák pro dospělé měl u mě   našlápnuto zprvu vysoko , ale postupem času začal   svou řídkostí vyprávění a celkovou nezajímavostí   klopýtat , až upadl do bláta a po zbytek snímku se   jen z těžkostí plazil do cíle , který byl nejen   pro mě vcelku vysvobozením. Své kvality tento film   zajisté má , ale jeho provedení mě moc   nepřesvědčilo a proto berte moje hodnocení jako   čistě subjektivní.

Naprosto bez jakýchkoliv informací jsem koukal na   tento film ...
zpočátku mi to připadalo jako   další loutkařská parádní střeštěnina od Tima   Burtona ...
Ovšem musím po dlouhé době uznat, že   strašidelné pohádky tohoto ražení nejsou jen jeho   výsadou :-)
Vynikající pohádka s krásným   příběhem, který mě od přibližně poloviny filmu   naprosto pohltil .. doplněno krásnou hudbou ..   nemůžu než doporučit :-)

Krásně bizarní variace na Alenku v říši divů,   dostatečně temná, ale i dostatečně pohádková.   Henry Selick ukazuje, že umí natáček skvělé filmy   nejen pod záštitou Tima Burtona, a představil nám   vizuálně precizní, vycizelované dílko, které   prostě má styl a krásně se na něj dívá.

Nádherný pohádkový příběh o holce, která objeví v   domě tajemné zazděné dveře, které až tak úplně   zazděné nejsou. Báječný film ve stylu   Burtonovských Ukradených Vánoc či Mrtvé nevěsty,   režírovaný Henry Selickem, režisérem právě   Ukradených Vánoc Tima Burtona. Kdo má rád tyhle   Burtonovky, neměla by mu Koralína ujít za žádnou   cenu.

V poslední době mám nouzi se „dokopat“ ke   kvalitním filmům a vlastně ke všem filmům…Tudíž   jsem vzal za vděk Coraline, byl to animák s hodně   nadprůměrným hodnocením…Bohužel neumím si to nějak   vysvětlit, možná jsem už znuděný a zhýčkaný, že   mám na sebe stále větší a větší nároky ale   Coraline se mi opravdu nelíbila…Nejde ani tak o   hororovou atmosféru na tu jsem zvyklý od Burtona   ale mě vadil celý ten film…Byla to asi osobní   zášť, protože jsem film začal odsuzovat hned od   prvních minut…Navíc bych chtěl vidět děti v kině   jak trnula hrůzou při závěrečných minutách   filmu…Kam se poděli všechny ty pohádky jako byli   Kačeří příběhy, Medvídek Pú, Pepek   námořník…Všechny tyhle pohádky měli něco do sebe,   byly pozitivně nabité že všichni chtěli být jako   ony…Řekněte mi kdo by nechtěl mít peníze jako   Strýček Skrblík, nebo přátelé jako Krištůfek   Robin…Tak co si asi děti vezmou z Coraline???   Napadá mě maximálně znuděný život, emo patku a   uctívání nějakého satanistického kultu…Kdepak,   Coraline mě nebývale zklamala, ale abych nebyl   zase takový rejpal tak pochválím loutkovou   animaci!!!

Originální!
Ale co jiného se dá čekat, když se spojí talent   člověka, který tak excelentně zrežíroval Noční   můru před Vánoci, s jedním z nejpozoruhodnějších   spisovatelů Velké Británie. Neil Gaiman dal už v   Sandmanovi najevo, že jeho fantazie nejen že mezí   nezná, ale zřejmě je vůbec nemá.
Příběh samotý   je vcelku jednoduchý, filmová políčka Koralíny   však okupují tak bizarní a neokoukané postavy a   každá hned ve dvou inkarnacích (každá má svou   "zlou" kopii, i když to není tak úplné   černobílé), že o zábavu opravdu není nouze.
Na   Koralínu by měl zajít každý, kdo zbožňuje ulítlé   fantaskní světy á la Burton a spol., rozhodně   nebude odcházet zklamán.