Cargo

K tomuto filmu mě přilákal pouze Brühl jako   herec, který nejen dobře vypadá, ale vybírá   si i zajímavé projekty (jen už je načase, aby   se vyhrabal ze škatulky milých hochů). Bohužel   to, co na začátku vypadá jako průměrný horor   se postupně rozplizává ve slaboduché   podobenství o vině a vykoupení. Děj se vleče,   jeho natahování nezvyšuje napětí ale nudu.   Vážně nemám ráda, když režisér dělá z   diváků idioty. Ať už tím, že jim servíruje   rádoby tajemno a nesrozumitelno (za nímž se   skrývá pouze neschopnost cokoli tajemného a   srozumitelného vymyslet) nebo potřebu   závěrečného polopatického vysvětlení v   podobě Piety. Snímek se vyznačuje řadou   samoúčelných „okras“, které plní asi   stejnou funkci jako přívěsky na mobil -   „strašidelné“ kresby, neustálé dotazy na   to „co je tam dole“ (ne, není to černá   díra nebo hvězdná brána, ale docela obyčejní   nelegálové), sugestivní otázka kapitána proč   si nemůže koupit africkou čokoládu,   psychotické epizody námořníků a jejich   následné zmizení (zůstává po nich jenom   stará bota – v tu chvíli už se definitivně   dostáváme do ranku parodie). Jak hlavní hrdina   dojde k poznání, že kapitán nechal zlikvidovat   svého syna vědí bozi. Každopádně čekání   Dlouhého Johna Silvera na černou známku mi   přijde cca stokrát napínavější. V koktejlu   všech výše zmíněných hloupostí jsou kiksy   jako je jihoamerický ara ararauna mezi papouchy z   Afriky opravdu už jen drobnost. Pane Bože,   Danieli, proč si lezl do něčeho takového?