Jestli bylo účelem filmu, aby se mi udělalo zle,   povedlo se. Ale zle mi bylo z filmu. časová   neurčitost mě rušila v každém obrázku, stejně jako   barva a faktické nesmysly mě vedou k označení mého   největšího zklamání za poslední roky.

Hodinu nevíš...
Dobré drama, které je z části založeno na   pravdivém případu takzvaného heparinového vraha.   Film nabídne místy perfektně zmáknutou ponurou a   mrazivou atmosféru, jež diváka dokáže upoutat.   Nicméně bych si zde představoval více napětí. Děj   s psychologickými prvky byl docela slušný. No ale   konec filmu byl podle mě propadákem, myslím si, že   se tvůrci měli spíše držet skutečného příběhu.

velice silný s hustou atmosférou, také tíživý až   naléhavě tísnivý a zároveň hluboce přesvědčivý s   mrazivým poselstvím je v celkovém součtu film   hodinu nevíš. skvělým nápadem s dobovou   neukotveností se tvůrcům filmu hodinu nevíš   podařilo nastínit příběh, jenž by se mohl odehrát   kdykoliv, a s výslednou výtvarnou složkou i   kdekoliv, což jeho nadčasovost se záměrem silně   podporuje. klobouk smeknout patří i před hereckými   výkony v. jiráčka v ústřední roli stejně tak jako   před j. adamovou; m. kantorkovou; z. kabátovou; s.   fišerem či s. zindulkou v postavách umírajících   pacientů. nezvyklým koncem s úmrtím samotného   hlavního hrdiny se tvůrčímu týmu podařilo vystavět   příběh z velmi reálného prostředí až k ještě   reálnějšímu nečekanému vyústění, což dokládá   svátkův talent zobrazovat osudy nechvalně   proslulých hrdinů současné doby v nenásilné   (ne)mystifikaci dějin faktů i s vyzdvihnutím   psychologické kresby zúčastněných figur. v případě   hodiny nevíš se autorům jistě podařil filmařský   mistrovský kousek; škoda jen několika dějových   nelogičností či místy až příliš rozvleklého a   nedynamického rytmu ve stavbě příběhu, které z   výsledných hvězdných výšin dějin světové   kinematografie snímek nakonec sesuly o několik   příček v inkriminovaném nejvyšším patře níž.

Asi jsem od tohoto snímku čekala více.Možná je to   představitelem hlavní postavy,který mně už od   Jánošíka nudí svým toporným herectvím( i když zde   se to vzhledem k vyšinutosti hlavní postavy víc   hodí),nebo je to snad zvláštním zpracováním   filmu,možná chabým scénářem....Těžko   říct.Každopádně zklamání.

Trochu mrazivý pocit ve mně zůstává, je to jiný   pohled na nemocnici než v těch popletených   ordinací z Novy. Tam se sice konečně objevila   většina doktorů jako pěkní hajzlové: děvkaři,   ochlastové, gambleři, nezdolní kariéristi. A ano   to tak ve skutečnosti je. Ale zpět k Zelenkovi.   Docela dobrý, někdy až moc patetický. Nejlépe to   popsal respodent MARIO, tam je všechno. Ale možná,   že bych byl jednou rád, až budu ležet v nemocnici,   aby se kolem mě motal nějaký Venca Jiráček s   injekcí v ruce.

Zklamání. Mělká sonda do duše zakomplexovaného   jedince, černobílé postavy, hlavní nepřítel působí   již od pohledu odpudivě. Kulisa nemocnice až   příliš pochmurná, téměř zbytečně podtrženo   zelenkavou kamerou. Příšerný zvuk, nesrozumitelné   dialogy zejm. u slovenčiny (i když možná jen u   mého Film+). Škoda, že námět nebyl využit daleko   více. Ani herecké výkony včetně hlavního   představitele nemohly být plně rozvinuty.

Hodinu nevíš...
Po asi hodinové debatě s tvůrci a herci filmu jsem   pln pocitů, které se pokusím aspoň zčásti   vyjádřit. Hynek se velmi podobá heparinovému   vrahovi Petru Zelenkovi, avšak režisér Dan Svátek   říká, že se pokoušeli co nejvíce oddálit pravému   zločinci. Proto také vybrali tu nečasovost, to   znamená ty stará auta, nemocnice alá šedesátá   léta, moderní mobily, počítače, ... Prostě páté   přes deváté, prý aby divák nebyl rozptylován dobou   (což mě paradoxně rozptylovalo daleko více, než   kdyby určili nějakou konkrétní dobu). Jediné, čím   se prý snažili nejvíce přiblížit skutečnosti je   nemocnice, spíše tedy dění v ní. Podle pana Svátka   měli speciální poradce, aby dodržovali opravdu   potřebné množství heparinu, aby operace nevyzněli   směšně... Prý dokonce Hodinu nevíš viděl i jeden   doktor, který souhlasil s bezchybností.
Václav   Jiráček jako Hynek, co k tomu dodat. Nejvíce   dotazů na něj bylo ve smyslu, jak těžké pro něj   bylo hrát takovouto roli. On sám tvrdí, že ho   podobní psychopaté přitahují, že se jim vždy snaží   porozumnět, a že má k podobnému typu člověka   velice blízko - teď tedy nevím, co si o Jiráčkovi   myslet:)
Petra Nesvačilová jako Markéta, opravdu   to krásná dívka, navíc zde odhalená, spolupráci s   režisérem a celým štábem si velmi chválila a   osobně si myslím, že předvedla pěkný výkon.
Pro   Jarka Hylebranta, Petra, to byla první filmová   role vůbec. Říkal, že mu režisér dal den na to,   aby se naučil mluvit jako hluchoněmý, jinak že má   smůlu, ať si to třeba najde na YouTube. Vzorem pro   něj nakonec byl hluchoněmý chlapec z Pupenda.
A   teď k zajímavé kameře. Je zde vidět hra barev,   zelené a modré, vše je takové pochmurné. Kameraman   říkal, že prý zakomponovali červenou, čehož já   osobně jsem si nevšiml. Tak až se budete dívat,   sledujte pozorně. Pokaždé, když má někdlo umřít,   objeví se u něj nějaký červený předmět.
Velké   ohlasy Svátkův film získal i u zahraničních   diváků, tedy aspoň u těch v sále. Ty nepřestávali   děkavot za skvělé představení. Chvílemi to   vypadalo, že jsem snad jediný, komu se to až tak   extra nezdálo. Prostě přechod z obyčejného   outsidera na zákeřného vraha byl až moc rychlý,   navíc srovnání s původní story (i když to je prý   jen novinářský výmysl, který se ujal) mi také   nesedělo. Buď točím a držím se předlohy, nebo   naopak vše, ale úplně vše změním. Nechávat jenom   kousky se mi opravdu nelíbí...
A ještě na závěr   reakce pozůstalých na film. Režisérovi volali   celkem dvakrát. Ty první velice chválili celý   nápad, na takové věci se prostě zapomínat nesmí.   Ti druzí označili Svátka a celý jeho štáb za hyeny   přiživujícími se na lidském neštěstí. Ozval se   dokonce i havlíčkobrodský starosta (tam se hrůzný   případ odehrál), moc nadšený také nebyl. Asi už   doufal, že kauzu bude mít z krku. Jinak teď už   opravdu na závěr, režisérem byla doporučena kniha   Vraždy ze závisti, napsané psychiatrem, který   Zelenku vyšetřoval, a níž byl snímek inspirován.

Václav Jiráček má zásadní problém - je výborný   herec, ale bohužel ho obsazují do filmů ne až tak   světoborných. Z posledních jmenujme například   Jánošíka, kterej byl divnej a teď třeba Hodinu   nevíš, což je zas nejen divný, ale i nuda. V   minulosti na tom taky s výběrem filmů nebyl   dvakrát dobře - nudná Krev zmizelého a naprostá   krávovina Filipa Renče Na vlastní nebezpečí.   Příběh "Hodinu nevíš" je inspirovaný   heparinovými vraždami a Jiráček v podstatě   představuje Zelenku v době své "slávy".   Jak ale říkám, zahrál to výborně, ale bohužel film   je celkově divnej, bez většího napětí či čehokoliv   jiného. Prostě jedna injekce za druhou z důvodu   jisté pomsty jednomu doktorovi. Nic víc, nic míň.

Ano rozumím. Taky mi tam nesedlo několik podobných   věcí. Nechápu: v záběru evidentně staré auta,   přitom v následující scéně se objeví doktor, který   telefonuje nejmodernějším ultratenkým   "véčkem" (???).
Zelená kamera se mi ale   líbila, na efekt fakt dobrý. A myslím, že to bylo   dobře zvládnuto i režisérsky a psychologicky –   rozhodně vzhledem k hlavní postavě. Jinak ale film   až tak nevyčnívá z průměru.

snaha tvůrců
vyzněla naprázdno. Že vraždy se mohou odehrávat   pouze v děsivém prostředí staré rozpadající se   nemocnice, za použití nazelenalého nádechu kamery,   no dejme tomu. Nelíbily se mi také rozpory mezi   moderní technikou (počítače, mobily)a používáním   skleněných stříkaček, které se používaly tak před   20ti lety. Flirtování sestřiček a doktorů, ukázka   ožralého, potetovaného patologa s umaštěnými   vlasy, který navíc slíbil pitvu načerno, tak to už   vůbec. Dalo by se to brát jako horor, který   neodpovídá skutečnosti.