Stopa vede na západ

Ani sovětská kinematografie nezahálela a směle   točila špionážní filmy. A jak jinak než o   boji KGB proti zlotřilým imperialistům. Ale   nebylo to jen na toto téma. Lidé mající za   sebou hrůznou fašistickou zločinnou minulost   jako hrozba režimu známe i z českých,   převážně krimi filmů. A právě o tom je   tento snímek. Atmosféra však není tak   honosná, jak by se mohlo očekávat. Zde je jen   bezduché krafání o něčem a o ničem. V   polovině příběhu se však lze dočkat jedné   jediné akční scény v podobě automobilového   stíhání nákladního vozidla zakončenou   kratičkou přestřelkou, která na svou dobu   nepatří k nejhorším. Škoda, že toho není   více. Jenomže to už by se film podobal těm   západním a to by tehdejší sovětská politika   nepřekousla. A tak snímek může sloužit jen   jako ukázka dávné sovětské tvorby. Její   nudnost a nezáživnost překračuje veškerá   chápání.

Pokus o špionážní drama no co čekat od   produkce
v SSSR no co dodat snad i   ztráta času u tohoto díla
ale taková byla   doba

civilní obrana svazu sovětských   socialistických republik je ve smrtícím   ohrožení, aby divák od filmu stopa vede na   západ zcela pochopitelně mohl očekávat   politické psychologické drama. ačkoliv   tvůrcům tohoto filmu pomáhal s realizací,   stopy co vede na západ, veterán sovětské   armády, podařilo se celému týmu místo   rafinovaného špionážního thrilleru z času   vrcholící studené války vytvořit jen   nezáživnou, těžko pochopitelnou a nesourodou   změť obrazů a scén. stopa vede na západ je   typickým příkladem naprosto nezvádnutého   scénáře bez stabilního režijního vedení, za   což jí právem patří nejnižší příčka v   dějinách světové kinematografie.

Další ze zbytečných sovětských příspěvků   do světové kinematografie. Naprosto zbytečný a   neúnosně nudný film pokoušející se tvářit   maximálně důležitě. Hned jak film skončil,   zapoměl jsem o čem byl.